12.kapitola
,, Sirius s Rose tu ještě nejsou?" zeptal se James ve společence Natalie.
,, Ne. Stalo se snad něco?"
,, Ani ne... Jen jsem se je pokusil tak trochu popostrčit... a sem zvědavej jaký úspěch to mělo."
,, Popostrčit k čemu?"
,, Aby se k něčemu odhodlali... furt se jen míjejí a nic neřeknou. Na to se už nejde dívat."
,, Držím palce ať to vyjde! Ale jdu si lehnout je hodně pozdě..."
,, Počkej! Půjdu taky..." zastavila ji Lily. Políbila Jamese a utekla do dívčích ložnic. Ten nestačil vůbec zareagovat... nakonec se taky vypařil do ložnice.
Když už se chystal převléct do pyžama, vrátil se Sirius.
,, To je dost, že jdeš! Kde ste byli?" zeptal se ho šeptem, aby nevzbudil spící kamarády.
,, Byli jsme pořád v té chodbě, kde ste nám vy zmizeli."
,, A.... ?"
,, A co?" dělal Sirius blbého.
,, Jen jestli jste se konečně dali dohromady..."
,, Možná..."
,, Tak chodíte spolu?!"
,, Nevím! Možná... Asi..." padl na postel, ,, Tobě se chce spát?"
,, Ne... Ale co bys chtěl dělat jiného?" rozhodil rukama James. Sirius nahodil ďábelský výraz.
,, Hele! Ožrat ne!"
,, Ty už seš teda pěkně po pantoflem! Lily si tě vycvičila!"
,, O to nejde... jenže je blbý se opíjet ve dvou..."
,, Potom je můžem vzbudit..." posadil se, ,, Zajdem si pro whisky?!"
,, Dobře... ale jestli nás někdo chytí, tak za nic nemůžu! Jasný!" Kladl si James poslední podmínky. Sirius spokojeně přikyvoval.
Jejich noční akce se kopodivu obešla bez větších problémů. Sice se jim šlo pod pláštěm s dvěma krabicemi Ohnivé whisky hodně špatně ale kdyby šli bez něj, moc by riskovali.
,, Bože tichošlápku! Já tě jednou přerazím!" vztekal se James.
,, Proč zase!"
,, Musel si kupovat i tu druhou krabici?! Vždyť jedna by nám bohatě stačila!"
,, Myslím i na čas nouze... Co kdyby nám v nevhodnou chvíli došla?!"
,, Ty tvoje problémy bych chtěl mít..." Zakroutil James hlavou položil těžkou krabici whisky na zem a strhl z nich neviditelný plášť.
,, Ááá! Jsem se vás lekla! Kde jste byli, tak pozdě v noci!" vyjela na ně Buclatá dáma.
,, Mimbulus mimbletonia!" Vyštěkl na ní Sirius nové heslo. S reptáním jim otevřela vchod. Oba popadli krabice a vešli do společenky. James najednou hodil Siriovi do náručí i svou bednu a nasadil svatouškovský výraz.
,, Jééé! Lily! Ty nespíš?"
,,Nemohla jsem usnout..." usmála se na něj. Potom ale zaostřila na Siria, kterému se pod tíhou beden podlamovaly nohy, ,,Co to tam máte?"
,,Nic... nic. Jen Sirius si potřeboval něco donést..."
,,Co?"
,,Áááále... jenom, takové ty blbosti... však víš...." rychle Siria strkal ke klučičím ložnicím. Lily lhát neuměl.
,,Blbosti... ehmm..." nepatrně pokyvovala hlavou a dívala se mu do očí, ,,Sirius... sám... jen pro sebe..."
,,Nóó! Sám! Pro sebe!"
,,A proč mu pomáháš?"
,,Kamarádi si musí pomáhat!"
,,Siriusi? Kolik stála jedna bedna?"
,,Deset galeonů! Proč?!" zastavil se... Lily vstala odstrčila Jamese a namířila na jednu bednu hůlkou.
,,Wingardium leviosa!" krabice se zvedla a letěla před Lily do dívčích ložnic, ,,Zítra ti to vrátím!" uslyšeli ze schodů.
Oba kluci nevěděli co říct. Lily... taková slušná holka...
,,Myslím, že ti to začíná vracet...." prohodil Sirius nakonec...
,,Tak schválně! Dneska nebude nic... uvidíme jak se zřídí ony! O ten pohled nechci přijít ani náhodou..." ušklíbl se James a zamířil do ložnic.
Když se převlékali do pyžam, uslyšeli z dívčí ložnice, která byla asi v těsném sousedství s tou jejich, rozjívené hlasy.
,,Párty začíná..." usmál se Sirius. James naznačil ať je ticho a použil zesilovací kouzlo.
,,Milé dámy..." začala - podle hlasu nejspíš Natalie ( vypadalo to, že už má ' trochu' připito), ,,Jelikož se dnes večer naše drahá kamarádka Lily zmocnila celé bedny Ohnivé Whisky..." zazněl krátký potlesk, ,,Takže se nejen kluci, kteří to beztak dělají každou noc..." přerušil jí výbuch smíchu, ,,Né tohle! No jo... Ticho! Chtěla bych pokračovat!" zatleskala. Vteřinu po té zazněla dutá rána.
,,Sabrino..." promluvila Lily, ,, Když neumíš chodit, tak se o to nesnaž..." do řeči ji najednou skočila Rose.
,,Nechápu, proč ji to říkáš, když tě neslyší..."
,,A proč by mě neměla slyšet?"
,,Spí ty slepče!"
,,Spí jo?! Vždyť se tu se mnou před chvílí bavila!"
,,Děláš to? A nebo si vážně tak blbá?"
,,Já nejsem blbá! Ale co bys po mě chtěla, když si mě donutila vypít skoro dvě flašky!"
,,Já?! Já ti je jen podala! Ty si je do sebe začala lít úplně sama!"
,,Jasně... jasně!"
,,Možná sem ti trochu pomohla, ale jinak si pila zcela dobrovolně! Du spát"
'BUM!'
,,Někdo by jim měl vysvětlit, že na spaní je nejvhodnější postel a né podlaha..."
Kluci se dusili smíchy. Všechny mluvily silně podnapilým hlasem a v jejich podání byla každá věta naprosto originální.
,,Hmmm... máš kafe?" oddychla si Lil.
,,Co?" ozvala se znova Natali.
,,Kafe! Horká, hnědá, hořká břečka po který se ti uleví..."
,,Máš zácpu nebo co?"
Sirius se v záchvatu smíchu skutálel pod postel.
,,Ať řeknu cokoli, vždycky to obrátíš proti mě..."
,,Máte právo nevypovídat! Cokoli řeknete může být použito proti vám!"
,,Cože?!"
,,Chosé nepřijel!"
,,Nat! Si normální?"
,,Možná, možná, možná! Kdo jen to pozná, pozná, pozná!" prozpěvovala si.
,,Si v pohodě?"
,,Nééé... Ty snad jo?"
,,To sem to dopadla..." vzdychla.
,,To bych.... bych to tam musela stihnout... pulírexo!"
,,Aspoň, že si to uklidila..."
,,Co bych pro kamarádku neudělala!"
,,Nejdřív se mi pozvracíš... k..." uslyšeli rychlé údery nohou do podlahy. Nejspíš směřovaly do koupelny.
,,A mě něco vyčítej..."
Víc už se nedozvěděli. Zesilovací kouzlo přestalo působit. Svíjeli se smíchy i bez toho. Smíchem vysílení za pár minut usnuli. Přece jen bylo pozdě v noci.
***
,,Sirie vstávej!" třepal s ním James. Bylo sedm ráno. Za chvíli se holky budou muset vydat na snídani.
,,Dej mi pokoj!" zazněla mu vzteklá odpověď zpod polštáře. James se ale nevzdával tak snadno. Ostatní kluci z ložnice už byli dole ve společence, takže nikomu trochu hlasitější rozhovor nevadil.
Rychlým pohybem z něj strhl peřinu a celého ho slil ledovou vodou, jež mu vytriskla ze špičky hůlky.
,,ÁÁÁÁÁ!" Sirius šokem sletěl z postele, ,,SI NORMÁLNÍ SAKRA?! CHCEŠ ABYCH DOSTAL INFARKT?!" řval na něj z plných plic.
,,Silencio!" ukázal na něj James hůlkou. Teď už mohl nadávat jak chtěl a nikdo ho neslyšel.
,,Promiň ale teď se rychle převleč. Půjdem do společenky..." Sirius začal zase něco řvát... ale bohužel pro něj bez hlasu, takže jen otvíral pusu. Za pár minut to ale vzdal a převlékl se, ale stále byl pekelně vzteklý. James radši dodržoval bezpečnou vzdálenost. Byl by nerad, kdyby mu napravil fasádu.
,,Když to kouzlo zruším... nebudeš řvát?" Sirius po něm hodil vražedný pohled, ale po chvíli rozmýšlení zakroutil hlavou.
,,Finito... A nezabiješ mě?"
,,Tím bych si tak jistý nebyl..." promluvil naštvaně.
,,Tak půjdem dolů... Běž první..." James nehodlal riskovat, že by se z nich 'náhodou' skutálel. Sirius udělal několik kroků ale pak se vrátil ke své posteli a vzal si hůlku.
' Ještě, že ho to nenapadlo dřív...' oddechl si James.
,,Ahoj!" pozdravily Jamese dole čtyři veselé dívky, které v noci vypily několik lahví tvrdého alkoholu. Žádné známky kocoviny... i Sirius se poněkud zasekl.
,,Děje se něco?" Rose naklonila hlavu na stranu a tázavě nadzvedla obočí.
,,Ne... Jen... To nic..." vykoktal ze sebe James. Přišel k Lily a chytl ji kolem krku, ,,Půjdem na snídani?"
,,Jasně!"
,,Vždyť jste včera večer pily jak duhy!" ozval se Sirius.
,,A? To je nějaký problém?" usmála se Natali.
,,Já jen, že vypadáte nějak svěže..."
,,Naštěstí známe pár velmi užitečných kouzel..." usmála se na něj Lily.
,,Přesněji řečeno... ty znáš!" Rose vstala z křesla a zamířila ke vchodu do společenky, ,,Kdo se mnou půjde na snídani?"
,,Já!"zavolaly všechny dívky a vyběhly ven. James se Siriem se po sobě zmateně podívali...
,,Měl by ses Lil zeptat co jsou to za kouzla..."
,,Neboj. Všechno zjistím! A teď už pojď!"
***
,,Lil?" zeptal se jemně James.
,,Hmm..." osoba ležící vedle něj na posteli se zavrtěla. Oba byli v komnatě nejvyšší potřeby. Čas od času se tam zašívali, aby si mohli nerušeně užívat toho druhého...
,,Co to jsou za kouzla, kterými jste si dneska pomohly?"
,,To ti neřeknu..."
,,Proč?"
,,Vy byste potom pili pořád..."
,,Lily... prosím, prosím..."
,,Nepros. Stejně ti to neřeknu." odporovala dál. James se rozhodl pro podvod, jelikož byli u sebe dost natěsno mohl zkusit i jiné metody... začal ji líbat na krku.
,,Ne... nedělej to..." stále víc a víc se uvolňovala. Měla veklé štěstí, že k němu byla otočená zády. Jinak by mu při pohledu do těch jeho očí všechno vyklopila.
,,Prosím..." zaprosil znova.
,,Jamesi. Nech toho! Je to pro tvé vlastní dobro..." vzdal to. S ní nic nevypáčí...
,,Že vy ženské nám nic nechcete říct..." rýpl si.
,,A že vy chlapi musíte vždycky všechno vědět..." usadila ho.
,,Musíš mít pokaždé poslední slovo?"
,,Nejen slovo..." otočila se obličejem k němu. Jen se usmál a políbil jí... jen co od ni zvedl tvář, polibek mu vrátila. Takhle to šlo další půl hodinu než to Lil vzdala.
,,Dobře...Vyhrál's..." vydechla. Opět si lehli čelem k sobě.
,,Zítra jsou vánoce!" pošeptal jí do ucha.
,,Hmm..."
,,Chtělo by to nějakou akci!"
,,Aby ses zase opil, že?! Zapoměň!" Sirius měl pravdu... pěkně si ho krotí.
,,Nemyslel jsem párty, ani nic podobného... Jednu dobrou věc..." pokračoval. Nechápavě nadzvedla obočí.
,,Jakou?"
,,No... mohli bychom se pokusit o... ne... to ti neřeknu." zavrtěl hlavou.
,,Co?" usmála se. Věděla, že to udělal schválně. Ona mu neřekla kouzla, on ji neřekne co chystá... ,,Jamesi! Prosím, prosím..."
,,Ne - e!" přetočila se s ním a sedla si na něj. Sklonila hlavu k němu.
,,Prosím, prosím. Smutně koukám..." nahodila svou nejnebezpečnější zbraň - oči. Takovému pohledu James nebyl schopen odolat.
,,Tak dobře! Mohli bycho zkusit..."
,,To není špatný nápad!" usmála se na něj.
,,Že?!"
,,Ale jak ho chceš provést? Nemáme moc šancí."
,,Klasika! Sami. Někde."
,,Jamesi. Tak blbí zase nejsou. Určitě jim to za chvíli dojde."
,,Hmm... jenže to je problém."
,,To je podstatný problém. Ještě holky vyzpovídám a zítra ti dám vědět." prohrábla mu rukou vlasy, vstala a zamířila ke dveřím.
,,Kampak slečinko?!" zeptal se jí pobaveně James. Když tady vešli, tak zamkl dveře. Pořádně. Alohomora rozhodně nestačila.
,,Drahý pane Pottere," otočila se na něj po několikátém pokusu dveře odemknout, ,,Byl byste tak laskav a odemknul mi?"
,,Pročpak?"
,,Víte, abych vám pomohla s vašim plánem, tak si musím zjistit pár věcí."
,,A to mě tady chcete opustit?! Já se budu bát!" předstíral zděšení.
,,Bohužel." vzdychla. Hbitě vyskočil na nohy a chytil jí kolem pasu.
,,Oni počkají."
,,Půjdem na kolej!" rozhodla.
,,Proč?" znovu se ji snažil ukecat. Její pohled mu stačil. Okamžitě odemkl.
,,No vidíš." políbila ho.
Později v dívčí ložnici...
,,Rose?"
,,Hmm..." zvedla hlavu od knížky a pohlédla na Lil.
,,Jak, kdy a kde bys chtěla aby ti kluk vyznal lásku?" radši půjde rovnou k věci...
,,Cože?! Proč to chceš vědět?"
,,Jen tak. Prostě ze zvědavosti. Vždyť mě znáš..." usmála se Lil.
,,No právě proto. Ty máš vždycky ke všemu nějaký důvod."
,,Dejme tomu, že k téhle otázce důvod mám. Odpovíš mi?"
,,Možná... No dobře! Co všechno jsi to chtěla?"
,,Jak, kdy, kde."
,,Jak. No. Krásně romanticky... Kdy. Nelíp večer při svíčkách... při krásné písničce. Kde. Nejlíp sami, kdekoli. Stačí? Líp ti to asi neřeknu."
,,Stačí! Bohatě!" Lily na nic nečekala a běžela do společenky, kde na ni čekal James.
,,Tak co? Povedlo?" stáhl si ji na klín.
,,Samozřejmě!"
,,A?"
,,Jednoduše si je odchytneme v skvělé náladě. Někam je zavřeme, pustíme romantické písničky a zbytek necháme osudu."
,,Tak lehce?"
,,Co to tady plánujete?" ozval se za nimi dívčí hlas. Naštěstí pro ně to byla jen Natalie.
,,Ale nic... jen přemýšlíme jak by se k sobě hodily některý lidi." zalhal okamžitě James.
,,To musí být zábava!" usmála se a rychle odcházela do ložnice.
Lily se najednou prudce otočila směrem ke chlapeckým ložnicím. James měl co dělat aby ji zachytil a ona nespadla na zem.
,,Co děláš? Málem jsi mi sletěla na zem."
,,Tys to neviděl?!"
,,Co?"
,,Ty stopy na koberci!" ukázala na koberec vedle nich.
,,Stopy?!"
,,Ano. Ty chlupy vždycky jakoby lehly pod něčí vahou a ten otisk měl tvar boty..."
,,Myslím, že si půjdu lehnout... Dobrou noc!" políbil jí a skoro odběl do své ložnice. Jen zavrtěla hlavou a šla do ložnic.
,,VSTÁVAT! JSOU VÁNOCE! MÁTE DÁRKY!" řvala brzi ráno Sabrina z plných plic.
,,Ježiš buď ticho! My to víme!" zavrčela na ni Natalie, které byly zpod peřiny vidět jen dlouhé černé vlasy splývající přes okraj postele. Chybělo jen pár centimetrů a dosáhly by až na zem a to i přes to, že všechny dívky už měly zpět jejich původní délku.
,,Riskuješ Sabrino... velmi silně ohrožuješ své tělesné zdraví..." Rose vykoukla z postele a podívala se na své hodinky, ,,PĚT RÁNO! JÁ TĚ ZABIJU!" vrhla se na ni.
,,Klid. Přece nebudeš vraždit na vánoce." pokusila se ji uklidnit už taky probuzená Lily, ,,A navíc... nemůžeš nám zlikvidovat kamarádku."
,,Taky pravda."
,,Rozbalíte si teda ty d..."
,,SPI!" vykřikla Natalie s hůlkou namířenou na Sabrinu. Ta okamžitě usnula, ,,Klid. Snídaně je v devět a ona se probudí v sedm. Můžeme si ještě zdřímnout."
,,Díky Naty! Ty jsi náš člověk!" usmála se spokojeně Lil a opět usla.
,,VÁÁÁNOCE VÁÁÁNOCE PŘICHÁÁÁZEJÍÍÍ ZPÍÍÍVEJME PŘÁÁÁTEEELÉÉÉ!"
,,SABRINO! BUĎ ZTICHA!"
,,Aaa. To byla faleš..." mnula si Rose spánky.
,,No dovol!"
,,Gatě si povol blbe! My bychom se probudily samy. I bez tvé originální pomoci."
,,Co mi říkáš blbe ty blbe!"
,,NECHTE TOHO!" zaburácela Lily, ,,Rozbalíme si ty dárky, poděkujeme si a půjdeme na snídani. Ano?!" oznámila jim a popadla nejbližší dáreček, který jí ležel u nohou. Byl od rodičů. Dostala krásný purpurový vlněný pullover. Spokojeně se usmála. Oni se vždy trefí.
Ostatní dívky taky na nic nečekaly a pomalu otevíraly jeden balíček za druhým a děkovaly si navzájem.
,,To máš šaty na tu soutěž?" ukázala Natalie na dlouhý neprůhledný igelitový obal na ramínku, opatrně položený přes opěradlo židle.
,,Nejspíš ano."
,,Ukaž nám je!"
Rose opatrně rozepla zip u obalu a vyndala z něj úžasné a taky velmi odvážné šaty.
,,Páni! No já ti normálně závidím!" vydechla Sabrina.
Šaty byly velmi krátké, sotva zakrývaly to co měly. Byly světlounce modré, s holými zády, tenkými skoro neviditelnými ramínky, pošité střapci a glitry - také modrými. Rukávy byly samostatné a nasazovaly se zvlášť. K tomu byl ještě zajímavý náhrdelník speciálně vyrobený k těmhle šatům. V balíčku vedle šatů byly krásné boty na jehlovém podpadku, naušnice, náramky a spona do vlasů - všechno ve zlaté barvě.
,,Teda... až tě v tomhle uvidí profesoři..." Lily se opatrně dotkla jemné látky.
,,Tak mě pěkně zdrbou co?"
,,To možná taky, ale asi nebudou schopni slov."
,,A co teprve chudák Sirius?!" smála se Sabrina.
,,To mi připomíná, že bude za chvíli snídaně! Měly bychom jít dolů." oznámila jim Lil a začala se převlékat.
,,Prd snídaně! Dárek od Jamese tě táhne dolů!" smála se Rose.
,,No a?! To snad vadí?!"
...
(Jenny, 10. 11. 2007 22:35)