Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


14.kapitola

20. 5. 2006

James seděl se svými přáteli v Bradavickém expresu, který je zase na prázdniny odvážel domů. Tentokrát se ale nikdo neradoval. Cestou je opustil Remus, který už nevydržel pozorovat své zničené kamarády. Vymluvil se na prefektský post. Peter se k nim už vůbec nehlásil a Alex měl shodou okolností náladu stejnou, jako Sirius s Jamesem.

Všichni tři jen tak seděli, upírali pohledy do prázdna a přemýšleli. Jako těla bez duše vystoupili z vlaku, pobertové se rozloučili s Alexem a společně vyšli vstříc manželům Potterovým.

,,JAMESI! Tak ráda tě zase vidím, pojď ke mě!" zavýskla paní Potterová a hned svého syna drtila v náručí. Ten si to ale sotva uvědomoval. Kolem nich totiž prošla Lily.

I když už od té jejich hádky uplynulo šest měsíců, šest dlouhých měsíců. Stále se s jejich rozchodem nemohl smířit. Kdyby nebyl takový idiot a dával si pozor na to co říká, nestalo by se to.

,,Synu? Děje se něco?" vytrhl ho z přemýšlení tátův šepot.

,,Ne. Nic se neděje..."

-------------------------------------------------------------

,,Ptám se:Na co jsou ženský?" halekal momentálně hodně opilý Sirius, ,, Odpovím si sám: Na nic."

,,Náhodou ti ukliděj, uvařej..." zastal se něžného pohlaví James.

,,To jo. Ale vybrakujou konto. Strašně tě omezujou. A pořád se hádají!"

U Potterů se konala menší párty, které se účastnili jen dva lidé James a Sirius. Byli doma sami, tak proč toho nevyužít?

,,Chceš něco slyšet?" ozval se zase James a hodne vratkým krokem doklopýtal k Siriovi.

,,No?"

,,Vykašlem se na ně! Ať si baby dělaj co chtěj! Však my si najdem jiný!" sedl si na zem.

,,Má slova brácho!" cinkli si skenicemi plnými Ohnivé whisky a mocně se napili.

,,Pane bože!" zděsila se paní Potterová, když vešla do Jamesova pokoje aby jim oznámila, že jsou zpět.

,,Co se děje Liz?" oběvil se ve dveřích i pan Potter, ,,Ale naši mladí pánové se nám opili!"

,,Jéé!" usmál se přiblblě Sirius.

,,Ahoj mamuško!" zažvatlal spokojeně James.

,,Já si tu s nima popovídám." zašeptal Hanry Liz, vešel do pokoje a zavřel dveře, ,,Copak tu řešíte?"

,,Ženský..." kývl hlavou Sirius.

,,Zajímavé téma."

,,Neřek bych, spíš až moc nezajímavý."

,,Co se vám ve škole stalo? Už když jsme vás vyzvedávali na nástupišti jste byli divní."

,,Holky, táto, holky... Úplně nás ničí."

,,Nejen psychycky, ale i fyzicky. Kvůli nim by se z člověka stal notorik." zamával Sirius poloprázdou flaškou whisky.

,,Dáš si taky?" usmál se na tátu James.

,,No, víte kluci... já..." koktal pan Potter. Moc rád by si dal, ale je tu jeden problém...

,,Máma co?! Jéžiš jednou se nic nestane! Na!"

-------

KŘÁP!

,,Auu! Moje hlava! Kde to jsem? Fůůůj! Co to je za hnus! Srdí to jako žumpa! Moment... to jsou moje dva roky ztracený ponožky!"

,,Jamesi vylez zpod té postele! A pojď se nasnídat!"

,,Mami prosím, neječ tak."

,,Já neječím, ale ty bys měl přestat pít."

,,Snad si můžu nalít jednou za půl roku?" plazil se ven aby se mohl postavit na nohy.

,,Jamesi. Včera jste Hanrymu řekli, že pijete skoro denně od té doby co se s tebou jedna dívka rozešla."

,,Sakra."

,,Já vím, že to bolí. Ale přece si kvůli tomu nezničíš život. Nemusíš problémy překonávat alkoholem. Slib mi, že přestaneš pít."

,,Ano mami. Slibuju." zakýval hlavou, ,,Mohla bys mi poradit?"

,,Pokud jde o tu dívku... pokud o ni pořád stojíš, tak bojuj. Je možné, že tě taky chce zpět." usmála se na něj a odešla dolů.

,,Hezky řečeno. Budem bojovat!" prohlásil Sirius, který se až doteď kulturnil v koupelně.

,,Ale otázkou je, jestli je nám to platný."

,,Ty musíš mít na všechno to svý blbý ale!"

,,BOŽE POTTERE! ČUM NA CESTU!"

,,Co se vztekáš Evansová?! Vždyť sem ti nic neudělal."

,,Málem jsi mě schodil pod vlak ty idiote!"

,,A jak asi, když jsem se tě ani nedotknul?!"

,,Zastavil ses s tim vozíkem pět centimetrů ode mne! Málem si to neubrzdil! Víš co by se mi mohlo stát!"

,,Že ty musíš vždycky všechno tak natahovat."

,,Já nic nenatahuju Pottere! Říkám pouhou skutečnost."

,,Evansová brzdi, o nic nejde."

,,Nejde?! Prosím tě nauč se uvažovat mozkem a ne rozkrokem!" vyštěkla na něj poslední nadávku a zmizela ve vlaku.

,,Asi jsme neměli tak pospíchat." promluvil Sirius. James ho ale okázale ignoroval.

,,Jako za starých dobrých časů." pronesl s úsměvem, popadl kufr, klec se sovou a nastoupil do vlaku.

U Lily to však neplatilo. Nechtěla si to připustit, ale pořád Jamese milovala. Děsila se chvíle, kdy se s ním zase setká. Už neměla takovou sílu jako před tím a nedokázala své pravé city schovávat. Od teď bude nelepší ho naprosto ignorovat. Kdyby se s ním zase pohádala nejspíš by se složila.

,,Ahoj Lily." pozdravily jí její kamarády, když k nim vešla do kupé. Nebyl to nijak nadšený pozdrav. Rose měla už od konce roku náladu naprosto zničenou a stále na ní bylo vidět, že to co viděla nemůže přenést přes srdce. Natali byla donucena jet na prázdniny ke svým rodičům, takže jen nepřítomě hleděla z okna. Sabrina sklíčeně seděla v rohu kupé.

Lily zamířila k oknu a sedla si rovněž do rohu, kufr kopla pod sedačku, a stejně jako Natali se zahleděla z okna. Sotva ale vnímala co se venku děje. Místo toho se ponořila do vzpomínek.

James si hodil věci do kupé a šel se ještě rozloučit s rodiči.

,,Jimiku, jedeš tam naposled. Užij si to, ale ne aby nám posílali zase každý týden sovy s tvými prohřešky." objímala ho matka.

,,No jasně mami. Pokusím se o to." umál se na ni.

Lily se silou donutila přestat vzpomínat a konečně se zadívala po lidech kolem jejich okna. Uviděla Jamese s jeho rodiči. Matka ho zrovna objímala a něco mu říkala. Lily najednou sevřel hrozný pocit, jako by se s nimi měl James vidět naposled. Z očí ji vytekla slza. Děsila se chvíle kdy o své rodiče přijde.

,,Tak, my jdeme hochu. Pokud budeš chtít tak i se svými přátely přijeďte o vánocích! Budete vítáni je nám jedno kolik si jich přivezeš, ale hlavně ať se k nám vlezem." usmál se na něj jeho otec a poplácal ho po rameni, ,,Jen tak mimochodem, nedělej tam nepravosti s děvčaty. To by naše mamina vyletěla z kůže."

,,Jasně tati!" rozesmál se.

,,Co si tam vy dva šeptáte?!"

,,Ale nic mami! Já jdu! Ahoj!"

James se otočil a nechtěně se zahleděl do Lilyiných očí. Jako by mu došlo co si myslí. Vteřinu stál jako přikovaný, pak se však otočil a rychle běžel za rodiči. Oba byli celkem na větvi, když je silně objal a každému dal pusu na tvář.

,,Co to mělo být?"

,,Nic..." teď mu došlo co vlastně udělal, ,, Jen tak, budete mi chybět."

,,Ty nám taky." usmáli se na něj.

,,JAMESI VLAK!" zařval na něj Sirius z okna kupé. Jmenovaný nasadil sprint a jen tak tak ho dohnal.

,,Co tě popadlo?" vyvalil na něl oči jakmile vešel do jejich kupé.

,,Co?"

,,No rozloučil ses s vašima a točil ses k vlaku, najednou si ztuhl a během tří vteřin už si se s nima louči zase."

,,Já nevím. Prostě jen... Nech to plavat."

,,Dobře. Co podniknem? Zajdem za holkama a podíváme se jak na tom jsou?"

,,Můžem."

,,A dost." prohlásila najednou Rose tvrdě, ,,Kašlu na toho vola ať si dělá co chce."

,,Přece z nás kvůli nim nebudou chodící trosky!" ozvala se Natali pevným hlasem.

,,Letos to roztočíme!" probrala se Lil z přemýšlení a s šibalským úsměvem se zadívala na kamarádky.

,,Holky já sem tak ráda, že se už netváříte tak hrozně!" zavýskla šťastně Sabrina.

,,Zdar holky!" oběvil se ve dveřích Black.

,,Nonazdar." ušklíbla se na něj Rose.

,,My se k vám posadíme. Nemáte proti tomu nic, že?" zjevil se za ním James, strčil do Siria aby zapadl dovnitř a zavřel dveře. Když se chtěli posadit mezi dívky - Rose a Lily, tak obě natáhly nohy na sedačce.

,,Je mi líto chlapci, ale tady už pro vás není místo." smála se Lily.

,,Neříkej Evansová?! My si ho uděláme." zamával jí James před obličejem hůlkou.

,,Použij na mě kouzlo a jsi synem smrti." pronesla vážně, ale stále se usmívala.

,,No jasně. Ty bys mi nic neudělala."

,,Tím bych si nebyla tak jistá. Když se mí vážně zachce, dokážu být pořádná mrcha. Jestli si myslíš Pottere, že mě znáš, tak se hluboce mýlíš."

James se zarazil, takhle ji neznal. Naopak Sirius se tím vůbec nezabýval. Prostě si sedl a nijak mu nevadilo, že přisedl i Rosiny nohy.

,,Blacku, buď tak laskav, zvedni tu svoji vtíravou prdel a přenes jí do jiného kupé. Čím dál od nás to bude, tím líp."

,,Neurážej Houstonová." varoval ji.

,,Já nikoho neurážím, jen se tě pokouším upozornit, že o vaši přítomnost tady žádná z nás nestojí. A pokud si myslíš, že sem se nějak dotkla tvého pozadí, když sem ho nazvala vtíravým..."

Víc už doříct nestačila. Sirius vstal popadl Jamese a odtáhl ho ven z kupé.

,,Tak to přehnala." vtekal se.

,,Já ji nepoznávám..." opakoval stále dokola James.

,,A kašlu na ně. Letos si školu užiju po všech stránkách. Přece kvůli ní nebudu pořád držet celibát!"

,,Neříkej, že zase budeš svádět jednu holku za druhou."

,,Že váháš Jamesi. Ale myslím, že do postele už si je tahat nebudu."

,,Uff... už jsem se lekl, že se letos pořádně nevyspím."

,,No dovol! Tak hlasitý jsem nebyl s žádnou holkou." ohradil se Sirius dotčeně.

,,Tak to si jen myslíš."

,,Já mám přímo úžasnou náladu!" šklebila se Rose spokojeně po celém kupé.

,,Jó tak to nejsi sama!" přispěla jí k lepší náladě Lily.

,,Mám dojem, že letos se budou dít věci," uznale pokyvovala hlavou Sabrina, ,,A co ty Nat? Čím přispěješ?" všechny dívky se otočily na jmenovanou. Té se místo odpovědi až nebezpečně rozzářily oči.

,,Mám dojem, že si letos nechám poslat domů, pro pár výstavních kousků oblečení." poznamenala jako by nic Rose.

,,Půjčila bys mi ho?"

,,No Lily?!"

,,No co?! Každý se občas musí trochu odvázat ne?"

,,Tak to vás asi hodně potěším," usmála se Sabrina, ,,Mám totiž, takové šikovné knížečky."

,,O vzhledu, oblečení?"

,,No. Přesnějí: Změna vzhledu a oblečení."

,,Téda! Trvalá?"

,,Ne jen na určitou dobu."

,,SUPER!!!" zaburácely ostatní dívky.

*****

,,Začátek školního roku mě vždycky zničí." vydechla Lily unaveně, když se zhroutila do křesla ve společenské místnosti.

,,Proč?"

,,Vždycky se tak nacpu... až je mi špatně, nemůžu se hýbat... ale na druhou stranu mě nic tak lehce nevyděsí."

,,Vyskoušíme to?" zašeptala Natali na zbylé dívky - nadšené pokyvování hlav.

,,No nic, pokutálím se do sprchy a pak do peřin. Dobrou!" usmála se Lil a pmalu se zvedla.

,,Dobrou!"

*****

BIM! BAM!.... bradavické hodiny odbíjely půlnoc. Celý hrad už spokojeně spal. No, celý ne. Tři dívky v nebelvírské věži pomalu a potichu opoučtěly své postele, aby otestovaly pravdivost výroku své kamarádky.

bradavické hodiny odbíjely půlnoc. Celý hrad už spokojeně spal. No, celý ne. Tři dívky v nebelvírské věži pomalu a potichu opoučtěly své postele, aby otestovaly pravdivost výroku své kamarádky.

,,Křuuuuup!"

,,Kurde Rose! Nestoupej na to vrzavý prkno!"

,,Promiň!"

,,Mlask!"

,,Moje hlava!" zasténala Sabrina. Natalie pomalu ale jistě v obličeji dostávala výraz masového vraha.

,,Jdem na to!" zašeptala. Rose na ni namířila hůlkou a pronesla potřebné zaklínadlo.

Lily probudil závan studeného vzduchu, vstala a šla zavřít okno. Jenže problém byl v tom, že v místnosti žádné otevřené okno nebylo. Jen pokrčila rameny a otočila se zpět ke své posteli. V ten okamžik ji nějaká průhledná hmota srazila k zemi.

,,Protivo! Ty demente! Co tady děláš?" vyhrkla. Ticho. Naštvaně se zvedla a oprášila si pyžamo od prachu z podlahy. Něco ji chytlo za ruku. Vzhlédla.

Naproti ní stála odporná napůl rozložená mrtvola s děsivým výrazem v obličeji.

,,Tak tohle mě nevyděsí..." prohlásila sebevědomě Lily.

"Průůůůůůůůůf....." ložnicí se rozlil příšerný půch.

,,Tohle mě trochu zneklidňuje..."

Z dívčí koupelny se ozval šílený smích.

*****

,,LILY! VSTÁVEJ!" ječela Rose přes celou věž.

,,ÁÁÁÁÁÁ!!! DEBILE! Co je?"

,,Za 5 minut nám začíná hodina!"

,,PANEBOŽE!!!!" Lily vyletěla z postele jako raketová střela. Párkrát se ještě Rose mihla před obličejem než si konečně stoupla ke dveřím s tím, že je hotová.

,,Právě jsi udělala nový světový rekord."

,,RYCHLE! Vždyť nestihneme hodinu!"

,,Víš... ta hodina... no..."

,,NO TO SNAD NE!"

,,ÁÁÁÁÁÁ!!! POMOC! VRAŽDÁÁÁÁÁ!" řvala Rose se smíchem zatímco se pokoušela dostat ke schodům.

,,Jí se to snad vážně povedlo." podivila se Sabrina.

,,To je můj polštář!"

WHOOOOOSH!

,,AU! MŮJ NOS!"

,,Není ti nic?! Polštářku můj zlatý... měkký."

,,Jedinej zraněnej sem tady já Ridevolová!" ozval se zasažený ze země.

,,Nestěžuj si Blacku. Mohl si dopadnou hůř."

V tu chvíli se do společenky skutálely Lily s Rose.

,,Evansová, Evansová. Kdy se konečně přestaneš chovat jako dítě?" zjevil se dole i James.

Všichni ztuhli. Snad každý kdo se v tu chvíli nacházel ve společence čekal zuřivou hádku. K naprostému údivu všech, však Lily vklidu vstala, kouzlem si přivolala brašnu s věcmi a odešla na snídani. Dívky ji s několika vteřinovým zpožděním rychle okopírovaly.

,,Co to bylo?!" uhodila na Lil Natali hned jakmile ji dohonily.

,,Nic. Nehodlám si kvůli toho blbce ničit hlasivky a dělat divadlo všem ostatním lidem."

,,Ale chtělo se ti na něj zařvat co?"

,,Jo chtělo. Ale stejně by to byla zbytečná námaha."

,,Víš," podívala se na ni Rose, ,,I když tě znám tak dlouho, až si každý myslí, že tě mám úplně přečtenou, jenže někdy se v tobě vůbec nevyznám."

,,Nebudeš mi to věřit, ale já taky." ušklíbla se.

,,Mňam! To je bašta! Po tomhle se mi strašně stýskalo." usmívala se Lil a vychutnávala si svou oblíbenou snídani - tousty s nutelou a kakao.

,,Po tomhle?!" podivila se Natalie.

,,Nechci aby to vypadalo, že pomlouvám svou sestru, ale přes prázdniny kdy vařila pouze ona jsem zhubla 6 kilo." její kamarádky vyprskly smíchy.

,,Jenom?!"

,,Nejfem nefopfá, jídfo... si umím udělat i sama." polkla sousto. Naprotisedící Rose k ní zhnuseně zvedla oči,

,,Mám na tebe prosbu. Nemluv když jíš, jsem celá od nutely."

,,Forry."

,,1... 2... 3... 4..."

,,Jako prasátka, jako prasátka."

,,Musíte mít na všechno nějakou připomínku?" vyjela na poberty Sabrina.

,,To se nesmí? Co ty Evansová? Jak nám dneska vynadáš?" zaměřil se Siri na doposud klidně sedící zrzku.

,,Za deset minut nam začínají dějiny. Měly bychom vyjít." mluvila dál ke svým kamarádkám, jako by Siriusův dotaz vůbec nezaslechla. Dívky vstaly a společně odešly na hodinu.

****

o 4 měsíce později...

,,Co je tento týden s Potterem? Poslední dobou ho skoro není vidět." vešla Sabrina do dívčí ložnice k ostatním dívkám.

,,Sab... on se nechová divně jen tento týden. On je takový už asi několik týdnů." ušklíbla se Natalie.

,,Fakt?" vytřeštila oči Rose.

,,Jo. Kdybys nebyla pořád někde schovaná tak bys to taky postřehla."

,,Ja nevim proč pořád musíte řešit Pottera. Když se konečně umím vyhnout jeho pitomým narážkám a našim hádkám oničem, tak o něm pořád slyším tady."

,,Můžeš mi vysvětlit co tě pořád tak žere?! Od začátku roku ti nic neudělal, neprovokuje tě, nijak tě neuráží, nedělá nám žádné naschvály. A ty ho věčně pomlouváš a urážíš!" Rosiin hlas stále více nabýval na intnzitě, najednou však zjemnil, ,,Co se s tebou děje Lil? Nikdy si taková nebyla."

,,DEJTE MI POKOJ! NIC NECHÁPETE!" Lily se zvedla a triskem vyběhla z ložnice.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář