Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. kapitola

26. 11. 2006

Stáli a hleděli si do očí.

„Nevěříš mi?“

Stál před ní jako solný sloup s pusou dokořán. Nevěděl co na tohle říct, čekal všechno. Ale tohle ne. Má jí vůbec věřit? Dívala se na něj těma svýma oříškovýma očima a on nedokázal ohnout. Ne, nelhala by mu. Jako ve snách slyšel sám sebe jak kouzlem odemyká dveře. Trhla sebou a běžela pryč.

Nevěděl jak dlouho tam stál a díval se na prázdnou chodbu před sebe, bylo mu jasné, že tohle se neobejde bez následků.

 

Rose běžela na kolej, nechtěla se s ním už potkat a promluvit byť jen jedno slovo. Zařvala na buclatou dámu heslo a rychlostí blesku přeletěla přes společenku.

Vtrhla do ložnice a zhroutila se na postel. Tři dívky na ní zůstaly překvapeně zírat.

„Co se ti stalo?“ vyrazila ze sebe Lily a sedla si vedle své kamarádky na postel. Rose ji objala z očí se jí vylily potoky slz a vůbec ji neposlouchal hlas. Chtěla jim to říct, ale přes návaly vzlyků se ji to nemohlo nikdy podařit.

Lily ji k sobě ještě víc přitiskla a nechala ji plakat. Víc pro ni teď nemohla udělat.

                                                                       ***

„Proboha co se jí mohlo stát?“ zašeptala Sabrina, když Rose spokojeně spala.

„Můžeme se zeptat  jejích rodičů, nebo Pomfreyové. Chodila k ní přece často ne?“ zašeptala Natali.

„A nejlepší bude, když počkáme až nám to řekne sama. Nepůjdeme raději do společenky?“

Navrhla Lil. Obě dívky souhlasně přikývly.

                                                          

„Čau!“ pozdravili je Remus s Jamesem, „Neviděly jste Siria? Asi před hodinou a půl nám zmizel do knihovny, ale pochybuju že by tam tak dlouho vydržel.“

Holky se na sebe podívaly, „ Ne neviděly.“

                                                                       ***

Rose zamrkala, měla oteklá víčka  a jen stěží je udržela otevřené. Bolelo ji celé tělo, ležela zkroucená v jedné poloze a navíc jí bylo zase strašně špatně. Jenom se modlila ať tenhle zlý sen konečně skončí.  Podívala se po svých kamarádkách, všechny ležely rozvalené přes celou postel, navíc ještě v hábitech. Jejich pozice byly vysloveně směšné, Rose se nemohla neusmát.

V tu chvíli na ni z vedlejší postele zamrkala Natali.

„Servus! Takže dneska všechno v pohodě?“ protáhla se až ji zakřupalo v kostech, „Au, asi sem si právě něco udělala…“

„Co zas?“ zachraptěla Sabrina a vytáhla hlavu zpod peřiny.

„Ale nic, jenom sem se vzbudila. Spi dál.“

„Žééénskéééé, buďte ještě chvíli zticha.“ ozvalo se zpod záplavy červených vlasů, „Rose?! Ty už seš vzhůru?“ přiblble se na svou kamarádku usmála.

„Vy jste něco pily?“

„Ne, jen nám chybí tak 3 hodinky spánku, jinak nic.“

„Tak spěte já vás nebudu rušit.“

„A nechtěla bys nám něco říct?“

Rose je přeletěla pohledem. Má či nemá? Ale jo, snad to vezmou v klidu.

„No, víte holky. Mám problém.“ začala opatrně.

„Jen do toho! Se všem ochotně pomůžeme!“ vrhla se k ní Natali.

„Tohle je velký problém.“ mírnila ji, Nataliino nadšení tím ale neopadlo. Holky se posadily na postelích a čekaly co řekne. Asi 5 minut bylo v místnosti absolutní ticho, než Rose nabrala odvahu vysypat ze sebe tu jednu větu…

„Jsem těhotná.“

Kamarádky na ni vyvalily oči a nebyly schopné cokoliv říct, udělat, nebo se nějak pohnout.

„Už asi měsíc.“

Jako první se probrala Lily, skočila k Rose na postel a objala ji. Přitom radostně řvala že bude teta. Natali začala poskakovat po posteli a Sabrina se přidala k Lil.

„Bože dyť mě umačkáte!“ smála se hnědovláska.

„MY BUDEME TETY!! MY BUDEME TETY!! MY BUDEME TETY!!“ holky byly jako pomátnuté. Smály se a řvaly jako smyslů zbavené.

„Jak to, žes nám to neřekla dřív!“

„Ty ty ty! Takhle tajit kámoškám tak podstatné věci!“

Rose začaly slzet oči.

„ÁÁ! Broučku nepláááč!“ přitulila se k ní Sabrina.

„Ještě, že vás mám!“ usmála se na ně pře slzy.

                                                                       ***

„Sirie?“ James zaklepal na dveře do komnaty nejvyšší potřeby, nevěděl jestli tam je. Ale upřímně v to doufal. Nikdo neodpovídal. Vešel dovnitř.

Jeho kamarád seděl v křeslu naproti krbu a s naprosto ohromeným výrazem sledoval protější zeď.

„Co se děje?“

„Průser, Jamie, průser.“

Potter přešl ke druhému, křeslu a posadil se, „Jaký průser?“

„Budu taťka.“

V tu chvíli byl jeho kamarád rád, že sedí.

„Jsem debil. Řekni to.“ kývl na něj Sirius hlavou.

Chvíli bylo ticho, které nakonec přerušil Jamesův výbuch smíchu.

„Brácha ty si ichtyl!“

 

                                                           _________________

 

„…do kotlíku postupně přidáme pár kapek šťávy z pijavic…“

„Sabrino potichu prosím.“ vyhrkla Nat.

„…jednu krysí slezinu, oloupaný Scvrklofík a najemno nakrájené…“

„Sabrino!“

„Sorry.“

„To nejde! Já se to nikdy nenaučím!“ zaklapla Rose knihu, „Prostě neudělám OVCE a budu žít jako bezdomovec.“

„Na to zapomeň.“

„To víš, že jo.“

„Bože Rose! Ty nejsi vůbec blbá! Ty to dáš nejmíň na 4 V!“

„Hahaha. Tak bych si teda nefandila.“

„Takže ti tak budu fandit já.“ušklíbla se na ni Lily. Všechny OVCE dáme i kdyby nevím co. Nechápu, proč by jsme neměly. Takže bysme mohly jít něco podniknout! Učit se můžeme i zítra!“

„Fajn! Co zajít do kuchyně na něco dobrýho?“ zakřenila se Rose. Dívky popadly své věci a vyběhly z knihovny ven.

 

 

„Miluju skřítky!!!“ rozplývala se Lily a baštila jednoho indiánka za druhým. Skřítkům se rozzářila očka a běželi pro další tác.

„My budeme tlustéééé!“ smála se Natalie, „Já už se na to těším!“

Dívky se rozesmály. Tohle byly jejich žrací chvilky, kdy do sebe cpaly jednu dobrůtku za druhou a vůbec se netrápily svou postavou. Jim kila na víc nevadila. A když je bradavičtí skřítkové tak rádi hostili, tak proč k nim párkrát nepřijít?

„Teda, podle mě je čokoláda lepší než kdejaký chlap. Nic proti Jamesovi Lil, ale prostě si to myslím.“

„Noapodobně.“ odpověděla jí zrzka a spokojeně se zakřenila, „I když je fakt, že z chlapů se netloustne.“

„To je relativní.“ poznamenala Rose a ukázala si na břicho. Natali spadla smíchy pod stůl.

„Dobře, oprava.“ zvedla ukazovák Sabrina, „ Netloustne se z nich, když si dávají pozor.“

Zbylé dívky se smíchy navzájem poprskaly šlehačkou.

„Co si dneska udělat naše staré a velmi oblíbené Důvěrné odpoledne?“

„Já jsem pro! Už dlóóuho jsme ho neměly!“ přiškočila k ní Natali.

 

Kamarádky seděly v kruhu na tlustém koberci ve své ložnici.

„Tak jakou otázku si dáme jako první?“ zašklebila se Nat, vzala svou hůlku a roztočila ji uprostřed dívčího kruhu. Zastavila se špičkou k Sabrině.

„Sabri? Na co se nás zeptáš?“

„Kolik kluků o kterých navzájem nevíme jste za letošní roky vystřídaly? Já Jednoho.“

Z hůlky vytryskly zelené jiskry.

„Koho?“

„Darcy z Havraspáru.“ dívky na ni vyvalily oči, „No, když on je tak sladkej!“ usmála se a roztočila hůlkou.

„Fajn,“ vzdychla Nat, „Asi 3.“

Hromada červených jisker.

„No dobře! Devět.“

„CO?“ ozvalo se trojhlasně.

„Ále, občasný hříchy. Nikdy to netrvalo dýl než noc, nebo dvě.“

„No, já to ani nemusím říkat, že? Když mám jen Jamese.“ zaculila se Lily.

„Já jednoho, a myslím, že mám chlapů dost na zbytek života.“ pohodila vlasy Rose, vzala hůlku a řekla svou otázku.

 

            O hodinu později…

 

„Takže, kdybychom to tak nějak zhodnotily.“ ozvala se Natali, „ Dozvěděly jsme se toho opravdu dost.“

„Jo, z tebe máme ‚Občasnou hříšnici‘, Lily začala sexuálně žít s Jamiem, z Rose je feministka, a já budoucí američanka.“

„Ale přijedeš za náma někdy?! Že jo?!“ podívala se na ni Lil.

„Já bych strašně ráda, ale nevím kdy.“

„Budeš mi chybět!“  vrhla se jí zrzka kolem krku. Za pár vteřin už na Sabrinu popadaly i ostatní dívky.V objímání je vyrušilo zaklepání.

„Ano?“ zavolala Natali. Dveře se opatrně otevřely a dovnitř nakoukla malá holka, asi třeťačka.

„Profesorka McGonnagalová chce mluvit s Rose Houstonovou.“ řekla a rychle odešla.

„No, takže já mizím.“ usmála se na kamarádky hnědovláska a rychle vyšla z ložnice.

 

„Dámy, tímto startuji operaci kramle! Jdem za Siriem!“ zvolala Lily.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

=D No to víš....

(Natali, 27. 11. 2006 12:03)

To víš, že ti neřeknu co po ní chce =D. To ale nebude ani moc podstatný. Spíš bude lepší co se bude dít později. ;D

:-)

(Sany En, 26. 11. 2006 21:53)

Naprosto bomboví tohle je jedna z mojích nééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééj povídek!!!
Strašně se těšim na další!
A jen tak mimochoden asi mi neřekneš co po ní bude chtít Mecgonagalová

.....

(Verča, 26. 11. 2006 21:44)

Skvělý,kdy plánuješ další?