Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


25. kapitola

21. 1. 2007

„No páááni! Já nevím co říct!“ vykoktala Natali.

„Tak to už máme dvě svatby.“ pokyvoval hlavou Remus, „ No. Začíná to zajímavě.“

                                                                       ****

„Zas si prohrála!“ smála se Rose Lily nad třetí partií kouzelnických šachů.

„No to teda ne!“

„Ale jo!“

„Né!“

„Liliano Evansová! Přiznejte si, že jste prohrála! A to tím nejzoufalejším způsobem!“ ušklíbla se hnědovláska.

„Tss. Dáme si ještě jednu partii!“

„Já bych tentokrát ale chtěla hrát delší hru než tři minuty.“

„Tak nebuď tak chytrá, a taky zkus prohrávat.“

„A proč bych to zkoušela? Od toho si tady ty.“ rozesmála se Rose a statečně se bránila polštářkům, které na ni její kamarádka házela.

 

BUCH!

„Tohle mě fakt baví!“rozesmál se Alex a svalil se na zem. James, Remus, Sirius a Alex na tom byli podobně. Řachavý Petr je extrémně bavil. Sice byli z těch častých výbuchů trochu očazení a mírně přismažení, ale stále začínali nové a nové partie.

 

O pár hodin a několik vypitých lahví Ohnivé whisky později…

 

„A já sem tě stejně vž – vý – vdť -  vždycky milovala!“ usmívala se Lily, když ležela na zemi s hlavou položenou na Jamesově klínu.

„Ty už nepij prosimtě.“ pohladil ji po tváři a sledoval jak si na prsty natáčí pramen svých dlouhých vlasů. Působila strašně nevinně. Stejně jako ta nepřístupná Lily v Bradavicích. Často ji po večerech sledoval ve společence, když seděla zabořená v křesle u krbu a zasněně pozorovala plameny. Bohužel si ho po chvíli vždycky všimla a pak nebyla ani trochu příjemná.

„Já vím. Jen, jen jsem to trochu přehnala. Ale pokrok je, že se kontroluju.“

„To je co říct Jamesi. Pozor na to. Hodněkrát sem byla svědkem toho, jak se tvá drahá snoubenka zlila tak, že nebyla schopna slova.“ vložila se do jejich rozhovoru Rose.

„No to snad ne.“

„No to snad jo Jamie. A můžeš hádat proč se tak zlila.“

„Kvůli tebe drahoušku. Tys mě vždycky tak naštval.“ usmála se zrzka.

„Kdyby naštval. Ještě víc jí žralo, když sis jí nevšímal.“

„Tss. Ty si ale kamarádka. Takhle mu to vyzvonit.“ zamávala jí Lily ukazováčkem před nosem, „To se nedělá. Ty ty ty.“

„No Lily vzhledem k tomu, že Sirius, Remus, Alex i Natali se právě odhodlali přemístit se domů. Tak bych vás na tuto skutečnost chtěla upozornit.“

„A proč nepřišli! Já se s nima chtěl rozloučit!“ zamračil se James.

„Řekněme, že už toho nebyli schopni. Takže se můžeš modlit, aby se jim podařilo alespoň to přemístění. Tak já už jdu taky. Ahojky! A určitě se zase sejdem.“ mrkla na ty dva a s tichým „Puf!“ zmizela.

„Připomeň mi, že na dalších srazech už nebude alkohol. Vždyť jsme si ani pořádně nepopovídali.“ zamračila se zrzka a postavila se na nohy.

„Nepopovídali? Lily je jedna ráno. Klábosili jsme skoro třináct hodin.“ rozesmál se James.

„Že ty musíš mít vždycky na všechno nějakou odpověď.“

„To bych nebyl já.“

„Buď už ticho.“ šťouchla do něj s úsměvem.

„A nebudu!“ zaklonil se a zapřel o dlaně. Lily na něj ze stoje shlížela s pobaveným pohledem.

„Provokatére.“ vyplázla na něj jazyk.

„Já nejsem provokatér.“ ohradil se.

„Ale si.“

„Ne!“

„Jo!“

„Ne!“

„Jo!“

„A ne a ne a ne a ne a ne a ne a ne!“ napodobil hlas uražené malé holčičky.

„A jo a jo a jo a jo a jo a jo a jo!“ přidala se k němu stejným tónem.

„Fňuk! A néééééééé!“ protáhl jako tříleté dítě.

„Ty si vážně trdlo!“ vydala se se smíchem do ložnice.

„A nééééé – éééé!

„A jóóóó – óóó!“

 

 

Unaveně ze sebe stáhla oblečení. Dneska toho na ni bylo prostě moc. Už aby spala. Jen ve spodním prádle se vydala ke skříni.

 

„Neříkej krásko, že se ti chce spát!“ zatočil s ní James, aniž by ji nechal obléct si košilku.

„Chce.“ nechala se postavit a znovu otevřela skříň. Během pár vteřin na sobě měla pyžamo.

„Tak to bys mě smrtelně urazila.“ založil ruce.

„Dneska to budeš muset vydržet.“ jemně ho políbila a vydala se k posteli, „Jsem vážně unavená.“ lehla si a okamžitě usla.

Chvíli ji pozoroval, pak se ale taky převlékl. a lehl vedle ní.

                                                          

***

 

Když konečně rozlepila oči bylo už po jedenácté dopoledne. Zkroušeně si povzdychla, neměla nejmenší chuť vstávat a jít vařit oběd. Pomalu se obrátila a prohlédla si svého budoucího manžela. Ležel roztáhlý přes celou postel a vůbec mu nevadilo, že tím znatelně ubírá prostor svému protějšku, zato měl minimum peřiny. Tu na sebe nabalila ona.

Po chvíli uvažování se rozhodla vyhřátý pelíšek přece jen opustit a provést osobní hygienu v její tolik oblíbené koupelně.

Napustila si plnou vanu horké vody, do které přilila vonnou esenci. Vlasy svázala do drdolu a spokojeně zaplula do vody. Tyhle chvíle byly úžasné. Vdechovala nádhernou vůni esence a nechala se vyhřívat vodou. Takhle vydržela skoro půl hodiny, než se konečně začala mýt.

 

Jen zamotaná v ručníku vešla do ložnice. James stále ještě spal. Nohy měl stejně jako ruce rozhozené na posteli Vypracovaný hrudník se mu pomalu zvedal a klesal v rytmu jeho dechu, hlavu zabořenou v měkkém  polštáři

Opatrně si sedla na postel. Vypadal maximálně sladce. Vlasy měl rozcuchanější než kdy předtím a na tváři mu rašilo dvoudenní strniště. Poposedla si, takže teď seděla těsně vedle něj.

Miláčku! Vstávat! zašeptala. Bez odezvy.

Lásko?!  Zase nic. Naklonila se.

„Medvídku vstávej.“

„Nech mě mami vždyť je ještě brzo, do školy se jede až v jedenáct.“ musela se usmát.

„Jamie?“ nahnula se k němu tak, že jejich obličeje byly vzdálené sotva centimetr. Dlouhé vlasy, které ji vypadly z drdolu ho šimraly na krku. Otevřel oči.

„Dobré ráno!“ uviděl nad sebou rozmlženou tvář jeho dívky. Zašmátral rukou po nočním stolku aby našel brýle.

„Vidím, že ses pořádně vyspal.“

„Dobré. Kolik je hodin?“

„Přesně dvanáct.“ protáhla, „Jdu uvařit oběd.“

„Ale počkej!“ stáhl ji zpět k sobě, „Teď už to nemá cenu.“

„Má. To víš, že má.“ smála se a snažila se vykroutit z jeho sevření.

„Nechoď.“

„Půjdu.“

„Tak jedině bez té osušky.“ zašklebil se.

„No to teda ne.“ pevně si chytla ručník, problém byl v tom, že teď se neměla jak bránit.

„Krásně voníš.“ prohodil jen tak mimochodem, když jí líbal na krku.

„Neříkej.“

„Říkám.“

„Nechej toho!“

„Čeho?“

„Jamesi Pottere, přestaňte na mě šahat.“  zvedla hlas. Překvapeně ji pustil.

„Až po svadbě.“  usmála se na něj sladce.

„Fajn.“ znovu ji popadl do náruče, „Vezmeš si mě?“

„A – ano?!“

„Já tebe taky. Amen. A je po svatbě.“ usmál se a stáhl ji pod sebe.

 

DING! DONG! rozezněl se domem zvonek.

 

„JAMESI!“ vypískla Lily a dost nešetrně ho ze sebe shodila. S ohlušující ránou přistal na podlaze.

„Který debil.“ zaklel potichu.

„Dělej! Oblíkej se!“ hodila na něj kalhoty a košili. Sama už byla z části oblečená.

 

DING! DONG!

 

„Abyste se náhodou nezbláznili.“ vztekla se Lily a rychle seběhla ke vstupním dveřím.

Překvapené, „Henry?!“ dolehlo až k Jamesovi. Ten střelhbitě popadl své věci, do minuty byl oblečený a málem spadl ze schodů, když je rychle sbíhal.

„Ahoj mami!“ pokusil se vypadat zcela nevinně. Ale fakt, že neměl dopnuté ani kalhoty, pásek a knoflíčky na košili byly špatně zapnuté, manželům Potterovým neušel.

„Copak medvídku?! To jsi teprve teď vstal?“ usmívala se Liz.

„Já. Eh. No...“

„Včera večer tady byli přátelé, takže jsme toho moc nenaspali.“ vložila se do rozhovoru Lily. Henry na ni nenápadně mrknul a spolu se svou ženou zamířili do obýváku.

„Dáte si kávu?“ oslovila je ještě zrzka. Oba kývli, tak okamžitě zamířila do kuchyně.

„Proboha co tady chtějí?“ přidal se k ní James.

„Přišli se podívat jak si jejich syn žije.“

„Už tady byli před dvěma týdny!“

„Měl bys být rád, že se o tebe zajímají.“

„Já jsem rád, ale chtěl sem dělat něco jiného.“

„Zajímalo by mě, kdy nemyslíš na sex.“

„Mě taky.“

„Víš co?!“ otočila se na něj, když se vařila voda v konvici, „Běž za nimi, přece je nenecháš o samotě.“ usmála se a odstrčila ho.

 

„…potřebovali znát datum tvé svatby s Lily.“ dokončoval pan Potter svůj monolog, když se jmenovaná dívka objevila v místnosti s podnosem v ruce. Opatrně ho položila na konferenční stolek mezi křesly a rozdala hrnky s kávou.

„Tak to ti můžu říct hned tati,  3. listopadu.“

„To je vážně fajn!“ vykulila na něj Lily oči, „Rozhodovat o mě, beze mě.“

„Jamesi, Lily má pravdu. Tohle nepůjde.“

„Nekazte mi to. Tohle si plánuju od čtvrťáku, prostě 3.listopadu.“

„On je namouduši blázen.“ kroutila zrzka hlavou.

„Klid Lily, zvykneš si. Věř mi.“ usmála se na ní Liz.

 

                                                                       ***

 

„Siriusi! Nespi pořád!“

„Nespím! Jen uvažuju!“

„To slyším.“

„Tss. Takhle mě urážet.“

„Och ty má chudinko jedna.“

„Utěšíš mě?“

„Ani mě nehne. Už bys ale vážně mohl vstát. Je skoro jedna.“

„Mě je špatně.“

„Dobře ti tak, neměl ses tak nalívat.“

„Občas si s tebou připadám, jako po dvaceti letech manželství.“

„Ty jeden!“ vyřítila se na něj hnědovláska z chodby.

„Á! Nech mě žít!“ rozesmál se šedooký muž v posteli, když z něj jeho dívka strhla peřinu.

„Tak po dvaceti letech jo?!“ odkráčela s naoko rozzlobeným výrazem, „Tohle si u mě jen tak nevyžehlíš hochu. A vylez z té postele konečně.“

Rychle vyskočil a rozběhl se za Rose, mezitím stihl hodit peřinu spět na své místo.

„Tak mě máš vzhůru. Co s tím uděláš?“ postavil se před ni s úsměvem filmové star.

„V prvé řadě se oblečeš, pak usteleš, utřeš prach, umyješ nádobí, zajdeš nakoupit a… a to by stačilo zatím.“ bavila se jeho vyděšeným výrazem.

„Ale..!“

„Žádné ale drahoušku. To chceš žít jako v chlívku?“ usmívala se na něj.

„Mám dělat, že přemýšlím?“

„Nemusíš. Stejně ti to nepomůže.“

„A co budeš dělat ty?“

„Já se podívám na svůj oblíbený seriál.“ vyplázla na něj jazyk.

„Tak tohle by nešlo.“ se smíchem si ji k sobě přitáhl, „Půl napůl.“

„Přece bys nenechal těhotnou ženu pracovat.“ udělala psí oči.

„Kdybych tě neznal, tak bys mě i ukecala. Ale ne drahoušku. Hezky pomyj.“

„Ale to né.“ smála se, „Zrovna tomu jsem se chtěla vyhnout.“

„Chachacha.“  zašklebil se a odešel do ložnice. Ustlal postel a zamířil do malé šatny jejíž dveře byly právě v ložnici. Sice nebyla nějak moc velká, ale do širokých polic se vešlo překvapivě hodně věcí. O čemž se Sirius sám přesvědčil, když své snoubence pomáhal vybalovat věci. Nikdy by neřekl, že sem tolik krámů nacpou.

Rose postávala nad dřezem, ani náhodou se jí nechtělo to neřádstvo mýt. Raději popadla prachovku a zamířila do ložnice. Už moc dlouho tam nevětrali.

 

Čerstvý vzduch rozvlnil lehounké, světle modré závěsy zavěšené na stranách okna.  Spokojeně se otočila, dala ruce v bok a přeměřila si místnost, světle modré stěny krásně ladily s nábytkem z bukového dřeva. Musel být nový, stále ještě cítila jak krásně dřevitě voní.

Její prohlídkou úspěšně prošly oba noční stolky, čela postele i toaleta, jen komoda v rohu místnosti na sobě měla pár malých smítek. To spravila rychlým pohybem ruky. Nevěděla proč, ale vždy když chtěla uklízet, tak nebylo co.

Se založenýma rukama přešla do koupelny. Všechno se zářivě lesklo. Hledala jakékoliv smítko, šmouhu na zrcadle, ale nenašla nic.

Kuchyň taky jen prošla, jelikož kromě hordy špinavého nádobí nenašla nic co by mohla uklidit. Prosklené skříňky na zdi byly perfektně čisté a nádobí za nimi pečlivě uložené a olšová linka pod nimi byla rovněž čistá. Obývací pokoj se na Rose téměř třpytil.

„Zas nemám co dělat.“ sedla si znuděně do křesla.

‚Pořád je tady to špinavé nádobí. Ne, to raději nechám Siriovi.“

„Nemáš tak náhodou mýt nádobí?“ usmál se na ni a opřel se o rám dveří.

„Ne, na ten hnus tam nešáhnu.“ hodila po něm s úšklebkem prachovku, „A tady už není co uklízet.“ rozhodila rukama.

„Divíš se? Když to tady procházíš každý den nejméně pětkrát?!“ smál se.

„To není k smíchu!“  vstala a šťouchla do něj, „Padej mýt to nádobí! Děléééj!“

 

                                                                       ****

„Ty si horší než malé děcko fakt.“ smála se Rose, když ji Sirius táhnul ke stánku se zmrzlinou, „Měli by sme s tím nákupem domů.“

„Jedna zmrzlina tě nezabije.“ usmál se a koupil jí jahodovou.

„Tak to si nechám líbit.“  zvedla obočí a ochutnala, „Nesedneme si?“

„Dobrý nápad!“ plácnul sebou na nejbližší lavičku, přitáhl si ji k sobě a obmotal ji ruku okolo pasu. Nezbylo jí nic jiného, než se o něj opřít.

„Tak James a Lily se budou brát.“ pronesla po chvíli.

„Neříkej, že tě to překvapilo.“

„To ne. Ale když si to tak vezmeš, ještě před pár lety na sebe štěkali. A najednou se budou brát.“

„Štěkala na něj leda tak Lily.“ opravil ji, „A co my dva?! Oni spolu předtím alespoň chodili.“

„No my sme se spolu akorát tak vyspali.“ vzdychla a pohladila si bříško, které už začínalo být patrné. Ale maxima ještě nedosáhlo, přece jen byla teprve v pátém měsíci.

„Co natom? Stejně se milujeme.“ usmál se na ni a políbil ji na čelo.

„Ještě, že tak. Vdávat se z povinnosti by bylo to poslední co bych chtěla.“

„A kdy se chceš vdávat?“

„Na jaře.“ zasnila se, „Miluju, když všechno kolem mě kvete.“

„Fajn, 1. května si moje.“

„Cože?!“ překvapením na sebe málem vyklopila zmrzlinu.

„Nesouhlasíš?“ rozesmál se.

„Nemělo by to být společné rozhodnutí?!“

„Ty si rozhodla, že se budeš vdávat v květnu, já jen řekl datum.“

„Ty jsi strašný.“

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)))

(Twiggy 33, 4. 2. 2007 19:01)

Konečně jsem se dostala ke compu a přečetla jsem si 25. kapitolu...jupi :D
Taky jsem čekala, že se trošku víc zmíníš o Rose a Siriusovi už teď, ale kdo si počka ten se dočká, že? :) Takže až tě navštíví múza, tak co nejrychleji napiš pokráčko a pozdravuj ji ode mě :) BTW...tahle kapitolka se ti mimořádně povedla :)

mno...

(¨Namael, 23. 1. 2007 16:57)

myslela jsem že rozebereš to, co se stalo mezi Rose a Siriusem trochu víc, ale tak nemůžu mít všechno, že, když ale říkáš, že se to dozvíme, tak jsem klidná. ráda bych totiž věděla, jak se dostali k tomu, že se vezmou.

Tsssss

(Susan Topperová, 22. 1. 2007 17:16)

Že se nestydíš, tohle mi neříct :D

...

(kristyna, 22. 1. 2007 16:26)

tak to bylo fakt super!!!
Vůbec jsem netušila, že se Sirius s Rose budou brát, super!!!

take it easy..... Sus...

(LilyJane, 22. 1. 2007 16:24)

Dozvíš se Sus dozvíš... neměj obavy, že bych to tady nenapsala. =D Tohle plánuju do jiné kapitoly.

Jupíííí

(Susan Topperová, 22. 1. 2007 15:05)

Ty si úžasná, drahoušku :) Bylo to krásný, jako vždycky. Hej a kde vlastně bydlí Rose se Siriusem? U Siriuse v bytě? Nebo si koupili svůj? Já sem zmatená :(

juj

(Namael, 21. 1. 2007 21:58)

Mno, abych řekla pravdu, tak jsem čekala trošku něco jiného, ale tohle nemělo chybu. krásný, přesně tak, jen tak dál, a honem, moc nás napínáš :-)

.....

(Verča, 21. 1. 2007 21:34)

Skvělýýýýýýý, jen tak dál