Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. kapitola

25. 2. 2007

„Nádech, výdech, nádech, výdech. Dýchej Lil, zhluboka. Uvolni se. Všechno bude v pořádku. Nic se nestane. Budeš mít úžasnou svatbu!“ Rose držela svou kamarádku za ramena a snažila jí pomoct uklidnit se. Zrzce vyklouzl pramen vlasů zpod ručníku když sklopila hlavu.

„Proč jsem tak nervní.“

„Proto, že se vdáváš?! Vážně se uklidni Lily, nemáš čeho se bát.“  pohladila ji hnědovláska po tváři. Z Lily konečně opadl strach. V ten okamžik se do domu vřítila Liz Potterová s výkřiky typu: „NESTIHNEME TO! RYCHLE OBLÍKAT SE! MALOVAT SE! RYCHLE!“

Rose se zhroutila na židli a Lily znovu propadla panice.

„Přišla jsem o něco?“ smála se Natali, která dorazila asi pět minut po Liz.

„O moc ne. Akorát o pár hysterických výbuchů, řvaní a zmatek.“ ušklíbla se Rose, která stále seděla na tom samém místě.

„NATALI! PROBOHA KDE SI TAK DLOUHO!“ přihnala se k ní Jamesova matka. Černovláska jen pokroutila hlavou a pomocí typické řeči psychologů Liz zpracovala tak, že z ní klid málem vyzařoval. Zato na Lily mohla mluvit jak chtěla, ale pořád hysterčila.

„Fajn. Kadeřnice a kosmetička mají přijít až za půl hodiny.“ mávla rukou Rose a postavila se, „Mám návrh, uvař Lily extrémně silné kafe. A já se mezitím vysprchuju.“

 

                                                           ____

 

Sirius vylezl z ložnice a zamířil do pokoje pro hosty, který se mu podařilo během posledního týdne uklidit. Byli u něj v bytě jelikož Jamesův dům si zabraly dívky.             

„Vstávej brácha!“ pokoušel se svého kamaráda vzbudit Sirius.

„Hbhmm…“

„Jamesi vzbuď se!“

„Chrrr.“

„Vstávej vole!“

„JAMESI POTTERE!“

„CO JE?!“ vymrštil se jmenovaný metr nad postel a spadl kamsi mimo ni.

„Ženíš se! Co by bylo.“ smál se.

„Kolik je hodin?!“

„Sedm.“

„V kolik začíná obřad?!“

„V deset. Víš alespoň koho si bereš? Když už si zapomněl kdy?“

„Dej s tím pokoj.“ ušklíbnul se James, „Jdu do sprchy.“

„Fajn, ale vylez ještě dneska jo?“

Do ložnice vešel Alex s Remem.

„Já sem to říkal,“ smál se, „Dneska bude vyklepanej jako ratlík.“

„No co James, spíš Lily,“ dodal Remus.

 

____

 

„Takže nevěsta půjde až naposled ano? Na vás chci mít co nejvíc času,“ usmála se kadeřnice a na židličku před zrcadlo si vzala jako první Natali, „Takže vlasy půjdou vyčesat ano?“

„Jak myslíte, já se česat neumím.“

„Šaty Lily! Pojď si je zkontrolovat, už se snad můžeš z části obléknout.“ chytla Liz svou snachu a poslala ji do ložnice.

 

Lily vytáhla z krabice úplně nové, hedvábné prádlo. Chvíli si ho prohlížela a pak si ho oblékla s pocitem, že se má James večer opravdu na co těšit na sebe hodila župan a vrátila se zpět do obýváku, kde už začala řádit i kosmetička. Ta si pro změnu vzala jako první Liz. Rose byla taky v županu a čekala až na ni přijde řada.

„Hotovo! Spokojena?“ usmála se kadeřnice a propustila Natali.

„Naprosto! Vypadá to skvěle!“ usmívala se Nati. Dlouhé černé vlasy měla vzadu stáhlé do propracovaného drdolu, který byl ozdobený bílými perličkami, vepředu jí kadeřnice nechala pár pramínků a zvlnila je, takže ji teď v lehkých prstýncích spadaly podél obličeje. Celý účes byl přestříkaný stříbřitým lakem. Rose se posadila na židli místo Nati a kadeřnice se dala znovu do práce.

Mezitím byla Liz nalíčená a na její místo usedla čerstvě učesaná Nat. Takto se všechny prostřídaly.

„Je devět dámy! Měly by jste se jít oblékat!“ popohnala je paní Potterová, která už byla sama připravená. Lily už byla v rukou kadeřnice i kosmetičky ale tentokrát přímo v ložnici.

Natali s Rose vytáhly ze skříní své oblečení. Původně chtěly mít šaty, ale jelikož by se do nich hnědovláska se svým bříškem nevlezla, tak měly top jen s jedním ramínkem okolo krku, takže měly do poloviny holá záda. U prsů kde se oba konce ramínka křížily byla modrá brož, zbytek topu byl volně nařasený. Místo sukně si zvolily volné bílé kalhoty a střevíčky na nižším podpatku, přece jen jako družičky musely vypadat stejně. Alespoň v rámci možností. Jakmile byly hotové, vydaly se za Lily.

 

Stála před velkým zrcadlem, které nejspíš přičarovala Liz. Na sobě měla lehké hedvábné šaty, které úžasně zdůrazňovaly její figuru. Nebyly nijak honosné, právě naopak. Z jednoduchých ramínek byly dozadu spuštěné dlouhé  závoje, které byly o kousek delší než samotná sukně. Žádný korzet, ani železné výztuže. Takové šaty si Lily vždycky přála.

Vlasy měla vyčesané do vysokého drdolu ze kterého ji kadeřnice vzadu nechala vypadnout pár pramenů, které zvlnila. Pěšinka na stranu a přenádherná bílá spona udělala své. Co na tom, že jí kosmetička nalíčila jen lehkými stíny, řasenkou a leskem. Vypadala úžasně.

„A je to tady,“ vyšlo z Natali jakmile byla schopna promluvit. Nevěsta se otočila.

„Bereš si chlapa, kterého si nesnášela z celého srdce.“ usmála se Rose.

„Jo. Plně si to uvědomuju.“

„Jsi si jistá, že ho vážně chceš?!“ nadzvedla obočí, „Vážně chceš toho nafoukaného násilnického ubožáka, který si myslí bůhvíjak není vtipný?!“ vzpomněla si hnědovláska na pátý ročník.

„No dobře! Není to nic moc, ale co můžu dělat?“ rozesmála se Lily.

„Děvčata, není čas na blbinky! Máte dvacet minut a pak už vás chci vidět připravené v autě. Lil pro tebe přijede Dan,“ oznámila jim s úsměvem paní Potterová a opět zmizela z místnosti.

„Pane bože,“ vydechla zrzka, „Já se vdávám chápete to?!“

„Naprosto!“ smály se družičky. Natali si ale všimla něčeho modrého na posteli.

„Ty si ale zapomnětlivá Lilianko!“ smála se, „Ty bys byla Jamiemu zkazila radost, kdyby ti tohle nemohl sundat.“ zamávala modrým podvazkem.

„Tomu jsem se chtěla vyhnout.“ usmála se.

„Ne, ne! Jako správná nevěsta musíš mít něco nového, darovaného, modrého a půjčeného.“ nenechala se odbýt a podala jí ho.

„Takže… nové máš šaty, darovaný řetízek od Jamese, modrý podvazek a půjčené…“

„Nemám nic půjčeného.“ pokrčila Lily rameny.

„Už ano,“ usmála se Rose a podala své kamarádce malou krabičku, „Náušnice mé babičky. Se smaragdem. Budou ti ladit jak k očím, tak ke snubnímu prstýnku.“

„Děkuju,“ rozplývala se zrzka a s kamarádčinou pomocí si je dala na uši.

„A co to Jamiemu trochu okořenit?“ vytáhla Natali z tašky malou lahvičku, „Parfém, sice nevoní po liliích, ale zato pěkně provokuje. Myslím, že na večer to bude to pravé ořechové.“ mrkla a podala jí ho.

„Hmm. Tak nevím Lil. Jestli tohle použiješ, tak Jamie ztratí zábrany.“ rozesmála se Rose, když si přičichla.

„No však to bude naše první manželská noc. Tak proč si ji neužít?!“

 

„HOLKY! Nesmějte se tam pořád! Do auta! Lily a ty už pojď taky dolů! Dan dorazí za pár minut!“ ozval se z přízemí hlas Liz.

Kamarádky se naposledy objaly jako svobodné mladé dívky. Za pár chvil už z nich jedna bude vdaná…

 

„Tady máš kytky Lily!“ usmála se na ni Natali a podala ji větší kytici bílých růží jejichž tmavě modrá stuha se točila asi půl metru dolů a jen doplňovala tu krásu.

Za pár chvil nevěsta v domě osaměla.

 

                                  

 

„Myslela jsem, že výzdoba má být z lilií.“ podivila se Nat, když vešla do předsálí kostelu, ve kterém se svatba konala.

„Zjistilo se, že dělají fleky na šatech,“ promluvil jim někdo za zády. Obě téměř nadskočily.

„Siriusi! Blbneš?! Takhle nás děsit?!“ vyjela po něm Rose. Nemohl z ní spustit oči. Vlasy jí ve velkých loknách spadaly až na lopatky, v jednoduchém topu a kalhotách ji to nesmírně slušelo.

„To jsem blbnul já,“ smál se Alex, „Nevěděl sem, že se tak vyděsíte. Mimochodem, sluší vám to.“

„Díky.“ ušklíbla se černovláska.

„A nás nepochválíte?“ rýpnul si Alex.

„Hned bych si dala říct,“ usmála se Rose.

„To se dá zařídit.“

V tu chvíli z vedlejší místnosti vyšel značně nervózní James se svou matkou v závěsu. Nestačili nic říct, protože mezi ně vběhl organizátor.

„Už jste tady! Výborně! Postavte se mi tady!“ ukázal na dveře vedoucí dovnitř kostela,  „Svědci! Svědci!!“ rozhlížel se okolo.

„My,“ pomohl mu Sirius a nabídl Rose rámě.

„Výborně! Takže svědci půjdou druzí!“ postrčil je dozadu, „Vy dva! Půjdete třetí a jakmile dojdete nakonec sednete si vlevo. Lavice vpravo už je zabraná!“

„Svědci!“vrátil se k nim ještě, „Pán si stoupne k ženichovi a vy paní k nevěstě. Vyjdete teprve až vám kývnu“

„Vám už instrukce dávat nemusím, že ne.“ kývl hlavou k Jamesovi a postavil se vedle vchodu.

„Myslela jsem, že půjdou i rodiče novomanželů…“ nadzvedla Natali obočí a chytla se Alexe.

„Ti už sedí. Vstanou teprve až dorazí nevěsta.“

Před kostel dorazilo něčí auto a dívky zahlédly bílé závoje nevěsty.

„Drž se brácha,“ pokusil se svého kamaráda povzbudit Sirius, na víc už nebyl čas, dveře se otevřely a první pár vyšel pomalým krokem do uličky. Po chvíli dostal povolení i druhý pár. Na Rose dýchla celá atmosféra kostela a celé svatby, doteď si prakticky nic nepřipouštěla, teď se však musela několikrát zhluboka nadechnout aby se uklidnila.

Nervózní?  šeptl k ní pobaveně Sirius.

Počkej až se to bude týkat nás, to si přestaneš utahovat,“ nemohla si to prostě odpustit. Jen se ušklíbl.

Nepřestanu.

Ticho.

 

Došli na konec uličky a pustili se, hnědovláska zamířila vpravo a její partner vlevo. Nat s Alexem si ani nestačili sednout a kostelem se rozlehl svatební pochod. Dveře se velmi pomalu otevřely a dovnitř vešla Lily se svým otcem.

Všichni svatebčané povstali. Rose se podívala na Jamese, byl úplně zkoprnělý. Nevěděla jestli tím co ho čeká, nebo tím co vidí. Sirius do něj mírně dloubl, něco mu zašeptal a Jamesova tvář se roztáhla do velkého úsměvu. Probodla Siria tázavým pohledem, jen naznačil něco ve smyslu „Později“. 

„Tady ti dávám svou dceru. Doufám, že ji nikdy neublížíš,“ usmál se Dan a přenechal Lily Jamesovi.

„Nemusíte se bát. Jí nikdy“

„To jsem rád.“

Rodiče budoucích novomanželů se postavili za ně. Zrzka se s úsměvem podívala na svou kamarádku, stojící jen metr od ní. Rose ji úsměv opětovala. Všichni v sále znovu usedli.

 

„Sešli jsme se zde dnes abychom spojili dva šťastné mladé lidi. Slečnu Lilianu Evansovou a pana Jamese Pottera. Tito dva lidé se rozhodli jít společně vstříc osudu v poutu manželském, chtějí společně zdolávat všechny nemoci a strasti, které je v životě kdy potkají. A proto se musím zeptat: Je zde, v tomto sále někdo, kdo by byl proti jejich manželství? Jestliže ano, ať povstane, nebo navždy mlčí.“

Opovědí bylo hluboké ticho, přerušované jen vytahováním papírových kapesníčků.

„Můžete si tedy vyměnit sliby,“ usmál se kněz, „Pane Pottere…“

 

„Dlouho jsem přemýšlel co bych ti chtěl říct, ale je toho příliš mnoho. Nemůžu to co k tobě cítím vyjádřit v pár větách. Jsi pro mě něco co se nedokáže popsat. Jen tahle láska mě celé ty roky hnala kupředu, díky ní jsem překonával ty bolestivé rány které si mi v hojné míře uštědřovala. Díky ní, jsem vytrval celých sedm let. A ať jsem se k tobě v té době choval jakkoli, věř, že jsem tě velmi miloval, miluji a navždy budu. Jsi pro mě víc než vlastní život Lily.“

 

Rose ukáply první slzy… nejen jí…

 

„Slečno…“ kývl na nevěstu kněz. Lily se zhluboka nadechla…

 

„Říká se, že od nenávisti je k lásce jen krůček. Musím se přiznat, že jsem téhle větě hodně dlouho nevěřila. Dokud jsem nepocítila, že ta nenávist, kterou jsem k tobě cítila, se změnila… překonala ten pověstný krůček. I přes ni, jsem ti stále ubližovala. Nechtěla jsem abys mě pronásledoval, ale když si za mnou nebyl, hledala jsem tě. Nesnášela jsem když ses předváděl, ale zoufale jsem tě potřebovala vidět a slyšet. Najednou ale všechny ty tvé záliby, kterými si mě provokoval ustaly. Změnil ses. Změnil ses kvůli mně a dokázal si mi, že to co cítíš je opravdová láska. Miluji tě Jamesi Pottere, jsi to nejlepší co mě v životě mohlo kdy potkat.“

 

Sál se proměnil na slzavé údolí. Alespoň co se týče přítomných dam. Pánové se drželi.

 

„Pane Pottere. Berete si zde přítomnou Lilianu Evansovou za svou právoplatnou manželku? Budete ji milovat, opatrovat a ctít ve zdraví i v nemoci, v bohatství i v chudobě,  v dobrém i zlém, dokud vás smrt nerozdělí?“

„Ano, beru.“

„Nyní vy slečno Evansová. Berete si zde přítomného Jamese Pottera za svého právoplatného manžela? Budete ho milovat, opatrovat a ctít ve zdraví i v nemoci, v bohatství i v chudobě, v dobrém i zlém, dokud vás smrt nerozdělí?“

„Ano, beru.“

 

„Nyní si prosím navlečte prstýnky na znamení vaší lásky.“

Sirius dvojici přistoupil a otevřel malou krabičku ve které byly dva jednoduché zlaté prstýnky. James neváhal ani vteřinu a okamžitě své nevěstě navlékl prstýnek. Lily udělala to samé.

 

„Prohlašuji vás za muže a ženu. Co bůh spojil, člověk nerozlučuj! Můžete políbit nevěstu.“

 

Následoval procítěný polibek, který by skončil až za velmi dlouho, kdyby se kolem novomanželů nevyskytovalo tolik jedinců, kteří jim chtěli popřát nově nabytého štěstí. Jakmile se pustili, kněz znovu promluvil.

„Dovolte abych vám představil pana a paní Potterovy!“

Oba dva zářili jako sluníčka. Lily po tváři tekly slzy štěstí.  

 

Rose se ke své kamarádce dostala až po deseti minutách i přesto, že od ní stála jen metr.

„Blahopřeju ti paní Potterová,“ objala ji kolem krku s očima plnýma slz, „Doufám, že ti tohle štěstí vydrží do konce života.“

„Ach Rose…“ přimáčkla ji k sobě Lily jak nejvíc přes její bříško mohla, „Nikdy jsem nebyla šťastnější.“

„Nebreč blázínku,“ usmála se na ni Natali s uslzenýma očima, „Ty nemáš proč. Právě se ti splnil sen.“

„Nati ty trdlo jedno,“ popadla jí Lily a taky ji pevně objala. Pak vzala Jamese za ruku a společně rychlým krokem opustili kostel, nasedli do auta a odjeli na připravenou hostinu do jedné z restaurací.

 

                                              

„Sólo pro novomanžele!“ ozval se odkudsi Alexův hlas. James s Lily vešli doprostřed kruhu svých známých, přitiskli se na sebe a velmi pomalu tančili. Jako by nikdo jiný kromě nich neexistoval. Rose napadlo jak by to dopadlo, kdyby tady nikdo jiný nebyl. S úsměvem ale tyhle myšlenky zahnala. Náhle si však uvědomila, že jí chybí partner. Ohlédla se za sebe, ale našla pouze stejně zmatenou Natali. Hudba dozněla a partneři se od sebe doslova odtrhli.

„Ehm, ehm,“ odkašlal si mladý Black, aby si ho všimli i přes potlesk věnovaný novomanželům.

„Ó jé… to bude zajímavý,“ rozesmála se černovláska.

Sirius, Remus i Alex stáli  na pódiu připraveni přednést svůj proslov.

„Dámy a pánové! Dovolte nám, abychom řekli pár slov o našich novomanželech! Hloubáním nad tím co bychom v tuto chvíli měli říct, jsme strávili několik bezesných nocí. Doufáme, že naši snahu oceníte.“

Jo ty jejich bezesné noci… kolikrát mu bylo ráno tak blbě, že byl rád když vstanul alespoň na ten záchod.“ poznamenala k Nati Rose šeptem.

„Všechno to začalo už v prvním ročníku, když si náš drahý kamarád všiml, že s námi do třídy chodí zrzka s velmi krásnýma zelenýma očima. Ovšem dětské lásky mívají podivný průběh, takže místo toho aby se Lily do Jamese zamilovala, začala ho nenávidět. Obávám se že oprávněně.“

Rose se začala modlit ke všem svatým, aby ho ženich nezabil.

„Asi čtyři roky to bylo beze změny. Ovšem v pátém ročníku se to u Jamese změnilo v posedlost. Tenkrát jsme mysleli, že pokud se něco nestane, zešílíme. Nebylo dne, hodiny ani minuty, kdyby se o Lily nezmínil. Upřímně řečeno, asi po půl roce jsme se naučili tyhle jeho výlevy ignorovat, což nám nejspíš zachránilo čistý rozum.“

„Ehm, ehm!“ ozval se Siriův brýlatý přítel z davu.

„No… možná nám to nezachránilo všechnu naši inteligenci, ale nějaká nám přesto zbyla. V šestém ročníku se muselo něco stát, protože Lily podlehla… sice ne na dlouho, ale podlehla. Jako dvě holubičky si spokojeně vrkali pár týdnů… a pak na hodně dlouho dovrkali,“ to už Remus nevydržel a vytrhl Siriovi mikrofon. Představa co by vyžvanil ho děsila ještě víc než to co by pak následovalo.

„Až došlo na sedmý ročník a tihle dva se dali opět dohromady při jedné z oslav výher ve famfrpálu. Od té doby to je jeden z nejspokojenějších párů. Sice se občas vyskytují nějaké neshody, ale ty už snad nemusím rozmazávat,“ mikrofonu se konečně ujal Alex.

„Dnešním dnem už je ale mnohé minulostí. Jamesovo neustálé „Hej Evansová!“ se už nedá použít, protože teď je z Lily „paní Potterová“. Doufejme, že je do konce života bude pronásledovat štěstí, že spolu budou mít kupu dětí a hlavně…že jejich láska nikdy nepovolí! Teď pozvedněte poháry a připijte jim na zdraví!“

 

o pár hodin později…

James s Lily se nenápadně vypařili, aby mohli v klidu odjet na svatební cestu. Jen těsně se stačili rozloučit s přáteli, kteří teď odpočívali po několika hodinovém, neustálém pochodování a tancování. Tedy… Rose a Sirius odpočívali. Natali, Remus i Alex byli někde v okolí parketu.

 

„Rose už by měla jít domů,“ poznamenala Natali, když si o přestávce mezi písničkami zašla společně s Remusem pro trochu džusu, aby se osvěžili.

„Dneska toho na ní muselo být moc,“ kývnul hlavou, „Chodit s takovou zátěží…“

„Nezajdem si k nim na chvíli sednout?“ navrhla.

„Jdem, už mě moc bolí nohy,“usmál se.

Rose vypadala, že spí. Oči zavřené, ruce lehce objímaly bříško, nohy překřížené v kotnících. Sirius seděl vedle ní a vesele se vybavoval s Henrym.

„Siri?“ promluvila hnědovláska aniž by jakkoli změnila svou stávající polohu.

„Minutku miláčku,“ usmál se na ni, i když přes zavřené oči to mohla těžko vidět.

„Siri?!“ ozvala se znovu, tentokrát otevřela oči a otočila se na něj.

„Ano?“ vzdal se nadějí na to, že by se hned dozvěděl jednu Henryho historku.

„Rodím….“

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

paaaaaaaaani!

(Lily P., 18. 3. 2007 11:29)

no fiha! jen tak jsem zabloudila na tvoji stranecku a vallim ocka! mas uzasny pribehy! ps:miluju siriho:-)) kdypak bude pokracko? jestli budes chtit, cihni se na muj webik: www.meknihy.webgarden.cz a jestli jsi ete nebyla na mem a nelincine webiku, tak se cihni taky :www.zaskodnice.blog.cz....mas to tady fakt skvely! no, jdu smejdit dal:-))

:D:D joojky

(LilyJane, 11. 3. 2007 19:52)

Hayddé: :D ale když mě zabiješ, tak už se nikdy nedozvíš jak bude Sblížení pokračovat :D! Ale jo... už mám tři a čtvrt stránky..:D nech mě psát ještě chvíli a uvidíme...:D

bla bla bla

(Hayddé, 11. 3. 2007 13:32)

jestli v nejblišši době nepřidáš 28 kapitolu,tak tě po internetu zabiju!!!

Skvělý

(Káťa, 8. 3. 2007 16:49)

Skvělý, skvělý, skvělý!!! Píšeš moooc hezky...

WoW!!!

(Amelia, 5. 3. 2007 17:24)

Pane jo...všechno jsem to zhltala jedním dechem a už se těším na další...chtěla bych umět psát tak jako ty! Jestli se někdo chcete přesvědčit o mé neschopnosti,mrkněte na www.amelia.estranky.cz
Díky moc. Je to nádhera,jen tak dál.

jo jo

(Hayddé, 5. 3. 2007 17:04)

Ach joooo,já chi další kapitolu,hooooooooooooonnnnnnnnnnnnnnnnnnnnneeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeemmmmmmmmmmmmmmmmmm

...

(kristyna, 2. 3. 2007 22:17)

je to úplně bombastický a už s strašně těšim na další kapitolku!!!

WOW

(Zuza, 27. 2. 2007 17:48)

wow, to bolo skvele, precitala som si to asi 5 krat, jednoducho krasa mas naozaj talent len tak dalej.

Lily....

(Susan Topperová, 25. 2. 2007 18:40)

Ty se překonáváš! Tohle bych do tebe fakt neřekla, neuvažuješ o spisovatelské dráze? Přinejmenším by sis vydělala pár milionů po vzoru Rowly....
No, musím ti to nějak shrnout, ale řekla bych, že na to bude stačit jedno slovo: SENZACE!!!! Sice jsem ještě na žádné svatbě nebyla a moc o nich taky nečetla, ale musím souhlasit s Phee, že tahle byla bezkonkurenčně nejlepší!!!! Gratuluju.... :)

uaaa

(Lessy, 25. 2. 2007 17:14)

Hej, ty jsi tak zláááááááá!!! tak to ukončííííííít!!! =o)ale co, snad nebude další kapča za půl roku:D

no teda

(Phee, 25. 2. 2007 13:38)

Toto bola vážne tá najlepšia svadba o akej som čítala:)))))James a Lily konečne manželia...uaaaaa(vidíš čo so mnou robíš??:D)
Ale toto sa nerobí takto nás napínať, dúfam, že ďalšia kapitolka bude už čoskoro

Mám já to ale štěstí :)

(Twiggy 33, 25. 2. 2007 12:37)

Fíha, včera jsem sem zabrousila a přečetla jsem si 26. kapitolu a co dneska nevidím? 27. kapitolu! :) A konečně jsem se dočkala mojí vytoužené svatby Jamese a Lily :)
Ale ty zlá babo :), takhle to ukončit! To mi chceš přivodit infarkt myokardu? :P Takže v zájmu zdraví nás všech nedočkavců přidej prosím brzo další kapitolku :)

....

(Verča, 25. 2. 2007 10:34)

Božííííííííí, kdy plánuješ přidat další???

...

(barbora, 25. 2. 2007 9:31)

super!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!