Jdi na obsah Jdi na menu
 


30.kapitola

11. 8. 2007

„Cože jsi?“ zírala hnědovláska šokovaně na svou kamarádku, „To jako… eh. Lily!“ vypískla nakonec radostně a vrhla se jí kolem krku. Obě se smály.

„Ty zrádče! Myslela jsem, že budu první kdo se to dozví!“ zamávala jí Rose ukazováčkem před nosem.

„No příště raději nemysli,“ smála se zrzka, „James měl na prvenství větší právo. Můžeš se uklidnit tím, že jsi druhá,“ v tu chvíli k ní vyrazil polštář.

„Ty si hnusná! Nemám tě ráda!“ smála se Rose ale okamžitě ztichla a zaposlouchala se do ticha v bytě, „Jayden se probudil,“ konstatovala za pár vteřin a vyšla do ložnice.

„Stejně nikdy nepochopím, jak to, že i přes tři stěny a dvoje plné dveře poznáš, kdo z těch dvou se probudil, aniž bys slyšela křik.“

„Ale pochopíš,“ ušklíbla se na ni, „Za pár měsíců drahoušku ,tě to čeká taky.“

 

                                                                       °°°°°°

 

„Já budu táta!“

„Gratuluju Dvanácteráku!“ poplácal jej Sirius po zádech, „Máš to před sebou.“

„Co tím myslíš?“

„Přebalování, mytí, neustálý řev o nocích, nervní ženu, ale na druhou stranu je to i sranda.“

„Díky za podporu,“ ušklíbl se na něj a popadl láhev s nějakým džusem.

„Počkej, počkej!“ vyrval mu ji Sirius z ruky, „Jako dozvěděl ses, že budeš taťík a chceš to zapít touhle - vodou? Nezpůsobila ti Lil tím sdělením nějakou psychickou újmu?“

„Náhodou ne, ale nemá ráda když piju.“

„Bude se s tím muset smířit, kdy ses naposled opil?“

„Ehm,“

„Vidíš! Je čas oprášit staré tradice!“ rozesmál se, „Ale taky by nebylo špatné k oslavám přizvat i ostatní!“

„To zase dopadne,“ kroutil hlavou James a snažil se přestat smát.

„Je mi líto kamaráde, ale jako přátele sis nás vybral sám!“

 

                                                                     °°°°°°

„Nevíš náhodou co je se Sabrinou? Psala jsem jí už několik dopisů, ale neodpovídá,“ zamračila se Rose zatímco kojila Jaydena.

„Mám stejný problém. Vůbec se neozývá, nevím co se děje. Musíme jí zavolat, nebo…“

„A máme snad její číslo? Ani adresu neznáme. Můžeme být rády, že k ní trefí alespoň sovy a i ty to nemají zrovna blízko.“

PRÁSK! CRRRN!

„Proboha co se děje?!“ zamračila se Lily a vyrazila ke dveřím. Jakmile otevřela, tak do bytu vběhla Natalie, rychle skopla boty z nohou, popadla Lily za ruku a táhla ji za Rose.

„Nat! Co blbneš?“ zděsila se Rose, jakmile její černovlasá kamarádka dopadla na zem a ztěžka oddechovala.

„Ho - holky! Mám tady novinku me - mezigalaktických rozměrů!“ zadýchávala se a pokoušela si sundat kabát. Lily i Rose se po sobě překvapeně podívaly. Ještě nikdy se nestalo, že by Nati něco takhle rozhodilo.

„Nějaké novinky ohledně Voldemorta?“ vydechla Rose. Tenhle kouzelník zatím moc škody nenapáchal, ale působil jistý neklid. V Denním věštci o něm psali už když byly v Bradavicích, jenže nikdo mu nevěnoval moc pozornosti. Ale teď…

„Prd Voldy! Remus!“ vyrazila ze sebe, „On má přítelkyni!“

„CO?“

„Už skoro pět měsíců! Dal se s ní dohromady na ministerstvu! Nějaká Jill Rodgerová!“

„Vážně?“ Lily nemohla věřit svým uším. Ne proto, že by nevěřila, že by si Remus našel nějakou ženu, ale proto, že to nikomu neřekl. Skoro jako by jim nevěřil.

„Asi před hodinou sem je na ministerstvu potkala! Byla sem tam za Pastorkem mu říct, co si myslím o psychice toho klukova, který používal zakázané kletby na své příbuzné… no a když jsem šla na výtah, narazila jsem tam na ty dva. Rem pak kápnul božskou.“

V místnosti nastalo ticho, které přerušoval jen Jayden, který si pro sebe něco spokojeně žvatlal.

„A co kluci?“ Lily si založila ruce na hrudníku a opřela se o stěnu. Na jednu stranu byla ráda, ale nemusel jim lhát.

„Neví o tom - prý že jim to chtěl říct, jenže se k tomu nikdy nedostal.“

„No u Jamese se Siriem je to docela pochopitelné. Někdy mám docela problém Siria zastavit, abych mohla taky něco říct.“

„Jayden usnul,“ poznamenala věcně Nati po chvíli ticha, když se podívala na děťátko v Rosiině náručí. Rose se usmála a opatrně dítě odnesla do ložnice, uložila do postýlky a vrátila se zpět do obýváku.

„Kitty už spí?“

„Ta je tuhá už skoro hodinu. Jak jednou usne, tak jí téměř nic neprobudí. Když už to oko rozlepí, tak proto aby se najedla.“ ušklíbla se Rose a

„Je to stejně zvláštní. Teď už si zbyla sama jen ty Nat.“ usmála se Lily, „A možná taky Sab,“ dodala smutně. Nati jí objala kolem ramen.

„No. když jsem byla u Pastorka, poprosila jsem ho, aby se pokusil zjistit co je se Sabrinou. Doufám, že na to nezapomene,“ dvě dívky naproti ní se na sebe překvapeně podívaly a pak se na Nat vrhly.

„Já tě normálně miluju!“ pronesly Rose s Lily ve stejný okamžik.

„Pokud vím tak Rose má svý dětičky a Siria a ty Lil máš Jamieho!“

„No-ó- nejen Jamieho,“ usmála se spiklenecky Rose.

„Ty ho podvádíš?“

„Ne… ale dalo by se říct, že mám taky dítě.“ zrzka si přejela dlaní po podbřišku.

Nat ze sebe vyrazila tiché vypísknutí a vzápětí se po sobě dívky doslova válely.

 

                                                           °°°0°°°

 

Rose seděla zkroucená v pohodlném křesle v domě Potterových. Každých pět minut se nervózně otáčela za sebe, směrem ke vchodovým dveřím a kousala si nehty. Lily na tom byla podobně. V místnosti bylo napětí téměř hmatatelné.

Kde jsou, oni – nic se jim nemohlo – že ne?“ zašeptala vyděšeně Lily a bezradně se podívala na svou kamarádku.

„Určitě jim nic není. Asi – asi je zdržel Brumbál.“ hnědovláska se pokusila usmát, ale vyšla z toho jenom jakási nepovedená grimasa. Lily vstala a přešla k oknu.

Bylo krásné březnové odpoledne, slunce krásně hřálo, ale vítr byl stále studený. Všechna zeleň v okolí se pomalu dávala dohromady po tuhé zimě a sem tam se ozvalo cvrlikání vrabce.

Zoufale se snažila přestat myslet na Jamese. Bez úspěchu. Všichni členové Fénixova řádu, byli v akci. Smrtijedi znovu útočili. Tedy, všichni. Ona a Rose, ne. Nepustili je tam. Nikdo nechtěl ani slyšet o tom, že by těhotná žena a matka dvou dětí šly na jakoukoliv nebezpečnou akci. Mohly akorát sedět doma a čekat na své muže.

Stočila svůj pohled na druhou stranu ulice a do zorného pole se jí dostali právě ti dva chlapi, na které tak dlouho čekaly.

Odskočila od okna a tryskem se hnala ke dveřím. Rose překvapeně vyskočila z křesla, když kolem ní Lily proběhla, rychle se podívala stejným směrem, jako předtím Lily a rozběhla se za ní.

Zrzka se vrhla kolem krku svého muže. Teď, když ho po tolika hodinách konečně pevně objala, cítila, jako by se jí ze srdce odvalil obrovský balvan.

Jemně ji hladil po zádech a vtiskl lehkou pusu do vlasů. Pustila jej a pohlédla mu do tváře. Zarazilo jí, co viděla. Obvykle se spokojeně usmíval, ale dnes byl jeho obličej téměř kamenný a z očí mu sálal vztek.

„Co se stalo? Je – je někdo…“ ozvala se vedle ní Rose.

„Peter.“ promluvil Sirius a zatnul ruce v pěst.

„On je mrtvý?“

„Ne. Smrtijed.“ ozval se James.

Nikdo nebyl schopen slova. Obě ženy, šokované tím, co se právě dozvěděly se mlčky vydaly se svými protějšky do domu.

 

Lily i Rose seděly na pohovce a pozorovaly Jamese a Siria, kteří neustále pochodovali po místnosti. První se ozval právě Siri.

„Smrtijedi zaútočili v Matlocku na pár kouzelnických rodin, nebylo jich hodně, maximálně deset. Voldemort tam nejspíš poslal jen ty, na kterých mu moc nezáleželo – pět jsme jich pochytali a zbytek se někde rozprchnul.“

„Procházeli jsme kolem jednoho rodinného domku, když jsem uviděl dalšího Smrtijeda. Zjevně se snažil utéct,“ skočil mu do řeči James, „Vydali jsme se za ním. Když nás uviděl, pokusil se nás zabít.“

„Byli jsme v přesile a navíc se nemohl přemístit. Bylo jasné, že nemá žádnou šanci. James ho odzbrojil a já spoutal.“

„Když jsme mu strhli masku… kvičel jak postřelené prase.“

„Vlastnoručně jsme se postarali o to, aby měl opravdu barevný make-up a zavedli ho na ministerstvo.“

„Nalili do něj Veritasérum, vyklopil úplně všechno. K Voldemortovi se přidal už v Bradavicích. Už skoro na začátku sedmého ročníku.“

„Brousek se chystá příští týden podepsat vyhlášku, která umožní, že Smrtijedi se nebudou zavírat do Azkabanu, ale okamžitě po tom, co se přiznají, můžou dostat mozkomorův polibek.“

„Peter si podepsal rozsudek.“

„Jak – jak mohl.“ zašeptala zděšeně a zároveň znechuceně Lily.

„Věřili jsme mu! Já – málem jsem mu svěřil naše životy!“ rozhodil rukama James a klekl si před svou ženu, „Málem jsem nás zabil.“

To neříkej!“ zašeptala se slzami v očích, když ji objal.

„Proč Brumbál Voldemorta nezastaví?!“

„Tse, Brumbál!“ ušklíbl se Sirius, „Věčně někam mizí. Pořád je v tahu. Poslední dva měsíce se objevuje jen tehdy, aby nám řekl, kde máme jít, co máme dělat. Pořád sebou tahá nějaký meč a tváří se jako boží umučení. Nevím o co mu jde, ale zrovna lítost to ve mně nevyvolává.“

„Prý se mu o Voldemortovi podařilo něco zjistit, ale nikomu nechce říct co, nestojí o jakoukoli pomoc. Nechápu proč.“

Dívky se po sobě podívaly.

„Co všechno nás ještě čeká…“ polkla Rose a svěsila hlavu.

 

                                                           °°°0°°°

 

Lily seděla na nepohodlné bílé sedačce v jedné z chodeb Nemocnice svatého Munga a s očima plnýma slz hleděla do prázdna. Oblečení potrhané od kleteb, z odřenin a ran jí tekla krev, jenže ona nevnímala vůbec nic.

James. Její James, umírá. A ona nemůže nic dělat. Nezbývá jí nic, než věřit lékouzelníkům. Musí doufat, že se jim podaří ho uzdravit. Co jí bylo potom, že Brumbálovi se podařilo zabít Voldemorta. K čemu jí to bude, když James umře? Zaryla si nehty do dlaní.

 

Sirius otevřel dveře do chodby, kde seděla Lily. Tvář měla celou červenou a opuchlou od slz. Ze rtů a rukou jí kapala krev. Kalhoty měla téměř na cáry a nohy rozedřené, nezdálo se, že by ale cokoliv vnímala. Věděl jak jí je. James byl jako jeho bratr. Kdyby teď zemřel…

 

Za jednu jedinou noc zemřelo přes dvacet lidí. Za jednu jedinou noc, kdy se rozhodlo o tom, která strana zvítězí.

Voldemort se rozhodl, že zabije Brumbála a přitáhl k Bradavicím obrovskou armádu. Bystrozorové, členové řádu, učitelé, kouzelníci z Prasinek, Londýna – ti všichni přišli na pomoc Brumbálovi. V momentě, kdy Brumbál zvítězil, někdo ze smrtijedů naposledy zaútočil – na Jamese. Kletbou, kterou nikdo nezná. Na těle se mu otevřela spousta ran a vytryskla z něj krev. Byl zázrak, že ho dokázal přenést k Mungovi ještě předtím, než vykrvácel.

 

„Lily,“ položil jí ruce na ramena a skoro ji donutil, aby ho vůbec zaregistrovala, „Musíš jít domů. Tady nic nezmůžeš.“

Nemůžu.

„Harry na tebe čeká. Rose ho vzala k nám, běž tam. Já tady budu, dám ti okamžitě vědět.“

Sirie… Já ne – nedokážu, nemůžu, ne-nechci pryč! Musím tady zůstat. Mi-miluju ho. Musím být s ním. Ty mě dokážeš po – pochopit, vždyť… Jamese máš opravdu rád, nech mě ta – tady.“ hlas jí téměř přetékal zoufalstvím.

„Prosím, jdi se alespoň převléknout, odpočinout a zase přijď.“

Ne.

„Lily! Prosím! Pochop, že teď…“ pohlédl na dveře, za kterými jeho přítel bojoval o život, „Teď tady nic nezmůžeme.“

„Ne!“

 

                                                                       ***

 

Bylo pozdě večer. Chodbu, ve které bez hnutí už skoro celý den seděli dva lidé, osvětlovaly malé petrolejové lampy na stěnách. Občas to dokonalé ticho, které v chodbě panovalo, narušila některá sestřička, či lékouzelník. Proběhli kolem dvojice, aniž by cokoliv řekli.

Lily byla na dně. Zoufalost jí ledovou rukou svírala srdce a donutila ho tepat dvojnásobnou rychlostí. Nebyla schopná přemýšlet, logicky jednat, mluvit… jen seděla a doufala, že se objeví někdo, kdo jí řekne, jak je Jamesovi.

Dveře kousek od nich se otevřely a do chodby vešel lékouzelník. Zamířil přímo k nim.

„Paní Potterová?“ zeptal se, když došel k zrzce.

„A-ano!“ odpověděla okamžitě a prudce se postavila.

„Váš muž je ve velmi těžkém stavu. Nicméně se nám podařilo ho stabilizovat.“ kývl hlavou, aby se znovu posadila.

„Takže žije?“ vydechla.

„Ano. Dokážeme ho udržovat při životě, dokud nepřijdeme na to, jak jej vyléčit.“

„Nepřijdete? To znamená, že nevíte co mu je?“

„Ano pane, nikdo se tady s takovouhle kletbou zatím nesetkal. Je to zřejmě dílo černé magie a ta se léčí velmi špatně, někdy se nedá léčit vůbec. Velkým úspěchem je, že se nám podařilo pana Pottera vůbec přivést k životu.“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:) to Shadot

(LilyJane, 29. 8. 2007 18:21)

:D Eh, díky za lichotku, ale do dobré spisovatelky mám vážně daleko, ale pomoct ti můžu :). Už se na tvoje stránky mrknu.
P.S: i ostatním děkuju :)

...

(Shadot, 29. 8. 2007 15:31)

jo a tohle je adresa www.shadot.blog.cz

...

(Shadot, 29. 8. 2007 15:29)

je to úžasná povídka a skvělá kapitolka!!!!!prosím podívala by jsi se na můj blog??je tam jedna povídka co píšu.Chtěla bych aby mi to ohodnotila tahová dobrá spisovatelka.dík

supeeer

(kristýýý, 25. 8. 2007 20:38)

to je beeeest ze peter chcipl a lily a jamie sou ok.teda jamie ne ale ty ho nenechas umit ze ne?to totiz nesmis nesmis nesmis!!!!!!!!!!!!!!!jinak diiiiiiiiiiiiiiiik za to zes pridala dalsi kapcu.ted by to chtelo jen rychlejsi tempo :-)

Jůůů

(Ewelin, 25. 8. 2007 20:27)

super..james junior aneb Harry Potter :D
jo a chtěla bych tě poprosit jestli by ses nemrkla na muj blog s HP povidkama...www.ewelinn.blog.cz
Moc diky :-)

Ano!

(Susie, 21. 8. 2007 10:19)

Dohnala jsem sama sebe k tomu, abych si přečetla tuto kapitolu. Řeknu ti... Tohle jsem nečekala. Fakt ne. Upe nvm co říct. Ale jak tě znám, tak James neumře. Myslím, že na to ho máš až moc ráda :)

paráda

(pasu-Hanka ( http://pasu.blog.cz ), 20. 8. 2007 15:36)

Páni, skvělej zvrat! moc se mi ta kapitolka líbí, málem si mě dohnala i k slzám! =o)Každopádně je to mooooc pěkné, těším se na pokráčko :-)))

super :o)

(Alix, 15. 8. 2007 15:30)

úžasná povídka! díky bohu, že je ten hajzl Péťa mrtvej! Nic jinýho si nezasloužil .....

waw!

(Nika (www.nika-sk.blog.cz), 14. 8. 2007 9:02)

Tak toto ma fakt prekvapila, ale som rada, že si nechala zabiť Petra, nič iné si nezaslúži....Dúfam, že Jamieho nezabiješ a snáď ďalšou kapitolou nechceš skončiť, bola by to škoda...

husté

(Padfoot (http:/padfoot-prongs.blog.cz), 12. 8. 2007 20:47)

je to husté doufám, že james neumře to jim nemůžeš udělat.

:D to Hayddé:

(LilyJane, 12. 8. 2007 18:48)

Věř mi, že od Sus nic převzít nedokážu :D. Ona to má tak nějak zašmodrchaný ještě víc :D Jako já už byla zoufalá, 30. kapitolu sem přepisovala 5x! A pořád to bylo něco na způsob Nové - text o 8 stránkách, ale děj se někde vytratil. Takže sem skoro celý den přemýšlela a tohle z toho vzešlo. Jinak díky za chválu :)

paráda!!! :-)

(Hayddé, 12. 8. 2007 14:53)

ježiš to je cely přemotany a zamotany..petr mrtvej,jami skoro,takovy nečekany,asi si to převzala od Susan..ale jináš dobrý!co dobrý-to je slabý slovo-perfektní!

...

(barbora, 12. 8. 2007 7:11)

no super:D som celkom rada, ze si dala zabit petra. ale dufam, ze jamesa vyliecia.