Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


9.kapitola

20. 5. 2006

,, Zapoměl jsem vám říct o svým novým objevu! Když u nich na stěně pod schody poklepáte hůlkou na třetí šutr z leva, tak se vám otevře tajný vchod, který končí v takové chobičce, kde maj holky dveře do ložnice. To znamená, že se schodům nááádherně vyhnete!" svůj proslov zakončil ukázkovým úsměvem člověka s velmi nadprůměrným IQ. Ostatní kluci na něj zírali s otevřenou pusou.
,, Ty se nezdáš..." promluvil nakonec Remus, ,, Ale jít tam je přece proti školnímu řádu!"
,, Remusi! Snad nám to nechceš zakázat?!" zeptal se, zatím co z kufru doloval neviditelný plášť.
,, To ne, ale pamatujte. Kdyby se cokoli provalilo, tak já s tím nemám nic společného a o ničem nevím! Jasný?!"
,, Rozkaz! Tak dem ne?!" Oba kluci seběhli schody vedoucí do jejich ložnice a postavili se před holčičí. James zaklepal na nějaký kámen ve zdi a vedle Siria se otevřela zeď.
,, Dělej! Rychle!" postrčil ho James. Sotva oba vešli otvor se zavřel. V chodbě zavládla naprostá tma.
,, Lumos"
,, Dík Tichošlápku!"
,, Není...Křáp!" Sirius se hlavou praštil do nějakého kusu kamene, který vyčníval z nízkého stropu.
,, Sakra! Není ti nic?"
,, Ne... v pohodě. Jdem dál..."
,, Není kam... tady ta chodba končí. Zruš to kouzlo a pojď blíž..." James přes oba přehodil plášť a vyšli do malé chodbičky, před velkými dveřmi.
,, Ták a teď jsem zvědavej, jak se chceš dostat dovnitř. Protože kdyby se samy od sebe otevřely bylo by to až moc nápadný." šeptal Sirius ( ještě pořád si mnul čelo). James jen přešlápl. Nad tímhle nepřemýšlel. Najednou jim ale pomohlo samo nebe alias Evansová s Houstonovou (Rose) a Littlovou (Sabrina).

,, Zabírám si koupelnu jako první!" vřískla Sabrina a hnala se po schodech ke dveřím.
,, Tak to pochybuju... do koupelny se nejmíň do osmi nedostanem." zklidnila ji Lily. Sabrina se na ni nechápavě podívala.
,, Jestli sis nevšimla, tak nás před desíti minutama v knihovně opustila s tím, že se jde 'opláchnout'. Což znamená, že si tam nejmíň hodinu a půl pobude."
,, A kolik je?"
,, Půl sedmý..."
,, Ach jo..." Dívky vešly dovnitř a naštětí pro kluky za sebou ani nezavřely dveře. Tiše proklouzli do místnosti a natlačili se do rohu, kousek on něčí postele. Aby měli jistotu, že se o ně dívky nepřerazí a pozorovali dění. Lily právě klepala na Nat.
,, Pustíš nás taky někdy dovnitř?!"
,, Jasně! Ale né hned. Chvíli počkej!" Lil protočila oči v sloup, ,, Jdu hned potobě!"
,, HEJ! Já chtěla jít první!" naštvala se Sabrina.
,, Prosím pusť mě před sebe... já bych si dneska ráda brzo lehla..."
,, No tak jo... když tak pěkně prosíš..."
,, Dík..." Lily přišla až ke klukům a lehla si na onu postel. Zhluboka nosem nasála vzduch a hned se zas posadila. Čichla si k hábitu, zakroutila hlavou a opět si lehla. Po pár vteřinách se ale posadila znovu, nadechla se (opět nosem) a rozhlédla se po ložnici. Potom se usmála a zavrtěla hlavou.
,, Co je?" zeptala se Rose, která jí pozorovala.
,, Nic jenom už asi vážně šílím..."
,, Proč?"
,, Potter má nějaký šílený parfém... Všude ho tady cítím..."
,, Co jste spolu prováděli, že už rozeznáš jeho parfém od toho našeho smradu tady?" smála se Rose.
,, Jaký smrad! To jsou mé nejlépe vonící spreje, které existují!" naštvala se Sabrina.
,, Jsou... to máš pravdu, jenže skvěle voní pouze samostatně a tady se v tom vzduchu všemožně smíchaly a vznikl z toho takový smrad, že mám v noci co dělat abych se neudusila!"
,, Promiň no! Tos měla říct dřív!" Sabrina mávla hůlkou a vzduch se vyčistil. Rose zavětřila.
,, Už žádný z mých sprejů nemůžete cítit. Všechny jsem je odvála oknem!"
,, Tohle není tvůj parfém... to je mužský parfém... A musím uznat, že velmi pěkně voní! Jestli je opravdu Potterův, tak ti Lily radím: Ber ho dokud můžeš! Tak krásně vonící chlap se jen těžko někde najde!" Jen co to dořekla, už na ní přistál polštář.
,, Dejte mi s ním pokoj! Pořád jenom: Potter sem, Potter tam, podívej na něj, on tě pozoruje...atd. Proč!"
,, Pochop Lil, snažíme se abys pochopila jednu věc, Potter je fajn kluk. A mimochodem jmenuje se James!"
,, Já vím jak se jmenuje a vím, že je fajn... ale nemohly byste mi s ním dát na chvíli pokoj?!"
,, Dáme ti pokoj, až řekneš alespoň na jedno jeho pozvání ano!"
,, Jestli jste si nestačily všimnout, tak už mě nikam nezve!"
,, Jo a tobě to vadí! Jeho pozornost ti dělala dobře..."
,, Hele Rose mám na tebe otázku. Šla by si na rande s klukem, díky kterému by si byla nejméně stokrát na ošetřovně. S klukem, který by tě ztrapňoval před celou školou, šikanoval spolužáky, každý týden se objevoval s jinou holkou, ve společnosti svých přátel by ze sebe před tebou dělal frajera a choval se úplně jinak, než tehdy když jste spolu sami a který by byl chvílemi tak extrémně arogantní, že by se ti z něj dělalo špatně?"
,, Asi ne..."
,, Tak to bys musela zapomenout i na Blacka, protože ten je úplně stejný! No... úplně ne... je to mnohem větší... děvkař..."
,, Díky za podporu. Teď abych se bála s ním být chvíli sama... To by se vážně hodilo... zrovna před tou soutěží..."
,, Já taky miluju, jak mě dokážeš podržet! Třeba tenkrát, když mě Pot... James políbil, místo toho aby ses přidala na mou stranu si mě přesvědčovala, že se mi to líbilo!"
,, Líbilo se ti to... i James to poznal. Kdyby ne, tak bys ho ani nenechala, aby se tě dotkl. Ty ses nechala... a dokonce se zdálo, že mu ty polibky začneš oplácet, jenže potom sis uvědomila jednu skutečnost. A to, že stojíme okolo tebe. Musela sis nějak zachránit svou hrdost a proto si mu vrazila." usadila jí Natalie, která právě vyšla z koupelny. Lily na ni zírala s otevřenou pusou.
,, Řekla jsem pravdu co? Nediv se... má teta je něco jako mudlovský psycholog, akorát toho dokáže mnohem víc... dokonce mě to naučila."
,, Takže ty dokážeš podle našich reakcí, výrazů a dalších prkotin usoudit, jak nám teď je a na co zhruba myslíme?" žasla Sabrina.,, Ano... v podstatě ano... Například Rose se bojí, abych nepráskla něco na ni."
,, Doprdele... To abych se pomalu učila, jak si vyčistit mozek od myšlenek..." kroutila hlavou jmenovaná.
,, To by ti stejně nepomohlo... A snaž se prosí nezkopat tu soutěž, protože jestli to vyhraje Malfoy s Blackovou... nic proti Siriovi... tak ti zakroutím krkem."
,, A co když vyhraje Havraspár nebo Mrzimor?"
,, Ti proti vám nemají šanci, když jsem šla z knihovny viděla jsem je v nějaké prázdé učebně... ano obě dvojice... a zkošeli si kroky. Jen při obyčejném valčíku se málem zabili. Oni nevyhrajou, to ti garantuju."
,, No nic... já prchám do sprch." ozvala se Lily a popadla nachystané věci. Ve dveřích se ještě otočila a dodala: ,, Hlavně nám Siriuse nesveď!"
,, KŘACH"
,, Skoro! A už si jí málem sejmula." smála se Sabrina.
,, Jo... kdyby čúza nezavřela dveře..."
,, Já to myslela vážně!" uzvalo se z koupelny.
,, Počkej až vylezeš! To nepřežiješ!"
,, Teď už ale vážně! Rose měle bys něco vědět..." pronesla Nat a s velmi vážnou tváří došla k ní a posadila se na její postel.
,, Proboha co zas!"
,, Připrav se na to, že jestli Siria svedeš. Tak ti to žádná z jeho ctitelek neodpustí!" rozemála se. Rose vztáhla ruce k nebi.
,, Bože! Proč si nejsem schopná najít NORMÁLNÍ kamarádky! Proč se bavím s takovýma šílenýma potvorama!"
,, No dovol! Potvora si tu jedině ty! Když nás takhle urážíš!"
,, Pardón!" houkla, ,, Co vám mám na to říct! Proč bych ho měla svádět!" zoufala si.
,, Nejspíš proto, že se ti strašně líbí a protože ho máš ráda." usmála se na ní Sabrina.
,, Podívejte! Já nikoho svádět nebudu... A už vůbe ne Siriuse."
,, Proč?" podivila se Natalie.
,, Protože svádění je práce pro chlapa... jestli má Sirius o Rose nějaký zájem bude se o ni snažit sám."
,, A to bylo slovo velevážené Lily Evansové budoucí Potterové!" promluvila Natalie.
,, KŘACH" Tentorát už polštář svůj cíl neminul.
,, Seš blbá..." zavrtěla hlavou Lil.
,, Tak ty už ses nám vrátila?!" pozorovala ji Rose nebezpečným pohledem. Polekaně ustoupila.
,, Klídek, pomsta se nekoná. Zbavila si mě další potvory, takže..."
,, KŘACH"
,, Já ti dám potvoru!" smála se Natálie. Během chvíle se rozpoutala polštářová válka. Oba kluci se výborně bavili, tolik zábavy za jeden večer...
,, RUUUUP" ozval se jeden z osmi polštářů. Najednou bylo všude krááásně bílo.
,, Hups!" promluvil jeden ze čtyř péřových sněhuláků, který držel to co z onoho polštáře zbylo.
,, Rose... ty seš tááákhle blbá!" naznačil co si o situaci myslí druhý sněhulák.
,, Jistě Nat! To říká ten pravej!" zaprotestovala bílá Rose.
,, Náhodou! Můj polštář ještě narozdíl od tvého drží! Podívej!" Zvedla svůj polštář nad hlavu. Za vteřinu se uzvalo další ,,RUUUUP" a na Nat se vysypal obsah jejího polštáře. Výsledkem byla obrovská kupa peří z níž vyčuhovaly dvě krásně opálené ruce, které svíraly kus bývalého polštáře. A když se z této hromady ozvalo přidušené ,, Doprdele!" Dostali komplet všichni neutišitelný záchvat smíchu.
,, Pojď... půjdem než nás tu nachytaj..." dusil se smíchy James.
,, Dobře..." Pomalu se zvedli a prchali. Jako vždy se ale i tentokrát musel oběvit nějaký problém.
,, Sakra!" zaklel v duchu James.

,, Proč stojíš! Si normální! Ještě nás něčím trefí!" vyjel na něj šeptem Sirius.
,, Ty dveře..."
,, Co je s nima..."
,, Tak za prvý: jsou zavřený. Za druhý: je před nima peří takže by byly vidět naše stopy a za třetí: nečum a nějak mi pomoz!"
,, Ty tvoje probémy... Počkej..." Sirius vytáhl hůlku a cosi zašeptal. Plášť v tu chvíli naprosto ztuhl.
,, Pojď sem!" táhl ho směrem ode dveří.
,, Co to děláš!"
,, Neptej se a sleduj mistra!" Následovalo další zamumlání a dveře se prudkým závanem větru ze společenky otevřely. Klukům se nic nestalo, jelikož se plášť nepohnul ani o píď, jen v dívčí ložnici nyní řádila péřová bouře.
,, Dopr... kínka! Zavřete někdo ty blbý dveře!" řvala jedna z dívek.
,, Dělej...Tak pohyb Jamesi!" strkal do něj Sirius. Jen co oba vypadli na chodbu, tak všechny dívky ztichly.
,, Taky se vám zdálo, že tady někdo mluvil?!"
,, Drahá Sabrino, to se ti nezdálo. Já, Rose, Lil i Ty, tady mluvíme pořád..."
,, Jako bych to nevěděla... Ale někdo jiný.... Měla jsem dojem, že jsem slyšela klučičí hlasy... Pottera s Blackem."
,, Tak to si měla opravdu jen dojem... tady se kluci nikdy nedostanou. Leda tak na koštěti a oknem."
,, Vítej v klubu šílených Sabrino! Já Pottera cítím na každém kroku a ty i ho slyšíš." podávala Lily Sabrině ruku.
V tu chvíli se dveře zpátky přibouchly. Kluci vlezli do tajné chodby a teprve tam si pomocí příslušného kouzla sundali plášť. Rozmluvili se teprve ve společence.
,, Tak to nemělo chybu..." vydechnul Sirius.
,, U holek bych tolik zábavy nečekal... A obvzlášť ne u prefektky..." usmíval se James
,, Ten úprk byl jen tak tak!"
,, Přesně... Ale stálo to za to.... víme co jsme chtěli a netušili... Už se nemusíš děsit chvílí s Rose. Naopak jich můžeš využít!"
,, A Lily?"
,, To nech na mě... Uvidíš, že se mi to jednoho dne podaří..."
,, Držím palce!"
,, Co tady děláte?" ptala se překvapená Rose.
,, Sedíme a kecáme... to snad trestný není." odpověděl jí James, ,, A co tady děláš ty?"
,, Jdu do sprch. U nás se do nich není možný dostat."
,, Špatný zámek?"
,, Něco horšího... Sabrina!" pronesla vážným tónem. Kluci se rozesmáli.
,, Ty vaše věčný boje o koupelnu... to vážně nepochopím!"
,, Ani se o to nesnaž..." dodala a zaplula do koupelny.
,, No... jááá si jdu lehnout. Přidáš se?" zívnul si James.
,, Ne. Musím se s Rose domluvit ohledně té soutěže."
,, Aha... chápu... Jen domluvit?" mrknul na něj.
,, Jen domluvit."
,, Ustně?" nedal si pokoj. Siriovi až teď došlo na co James naráží.
,, Ne. Slovně. A vypadni než tě něčím trefím!" Poslední slova však James nevnímal, protože dolů sešla Lily. Měla krátkou, saténovou, zelenou košilku na ramínka, která jí skvěle ladila s barvou jejích očí. Přes jednu ruku měla přehozený ručník a v druhé držela mycí potřeby. Zíral na ni s otevřenou pusou. Jediný Sirius si zachoval klidnou hlavu.
,, Taky jdeš do společných sprch?"
,, Jo... U nás už totiž neteče teplá voda... Natalie si dala záležet." Lil chtěla vyjít ke dveřím, ale v cestě jí stál James, který vůbec nevnímal, jen zíral.
,, Uhneš prosím? Já bych ráda prošla." Nic, žádná odezva. Ani se nehnul.
,, Jamesi?! Slyšíš mě? Haló!" zamávala mu rukou před obličejem. Konečně se probral.
,, Co? Co je?"
,, Uhnul bys? Blokuješ průchod!"
,, Až poprosíš..."
,, Kdybys vnímal, tak by sis všiml, že jsem tě poprosila..." James vypadal zaraženě.
,, No jo. Promiň." vysoukal ze sebe a konečně uhl. Protáhla se kolem něj a s tichým ,, Díky" zmizela v koupelně.
,, Měl by ses naučit ovládat své chutě." zkonstatoval Sirius.
,, Proč?"
,, Zíral's na ni jak na zjevení.... "
,, No jo porát... myslím, že tu počkám s tebou."

Po hodině a půl....

,, Co tam proboha tak dlouho dělají?! Ony tu vodu snad vyrábějí!" nervoval se James
,, Klídek... jsou to ženský. Tohle je u nich normální..." uklidňoval ho Sirius.
,, Co když se jim něco stalo?"
,, Proboha Jamesi! Nic se jim nestalo! U ženských je normální, že jsou tak dlouho v koupelně! Sice nevím co tam dělají, ale je mi to jedno!"
,, Alespoň se někdo stará! Kdyby se nám vážně něco stalo, tak TY bys nám rozhodně nepomohl." usadila Siriuse Lily, která spolu s Rose právě vyšla z koupelny. James se začervenal. Dívky zamířily nejkratší cestou zpět do ložnice.
,, Rose! Počkej!" zavolal na ní Sirius a vstal z křesla.
,, Ano?!"
,, Já bych se chtěl domluvit, kdy začneme trénovat..."
,, Co třeba zítra v sedm? šlo by to?"
,, Určitě, ale kde?... v učebně přeměňování?!"
,, Jasně! Tak zítra! Dobrou!"
,, Dobrou!" odpověděl jí a otočil se na Jamese, ,, Jdem?... Jamesi?!" rozhlížel se na všechny strany. Jamese však neviděl. Asi šel sám.
V ložnici ale také nebyl... Už se chystal, že ho půjde hledat, ale pak si to rozmyslel. Lehl si a v tom okamžiku usnul. Vzbudilo ho až tiché zavrzání cizí postele.
,, Jamesi? Kdes byl?"
,, Na záchodě... spi dál..."
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář