Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


10. Tak trochu nadnesené dítě...

16. 7. 2008

„Evansová, nerad tě ruším z tvé meditace, ale je třeba naplánovat další prefektskou schůzku, vymyslet hesla, řešit problémy a... udělat si výlet do kuchyně?“ Když při poslední zmiňované položce Lily zvedla hlavu od knížky, pobaveně na ni mrkl.

I když měla náladu pod psa, prostě se musela usmát. „Tak už ses konečně probudil z hibernace?“ neodpustila si rýpnutí a zavřela Přeměňování pro experty.

Zatvářil se uraženě. „Jenom jsem podřimoval!“

„Jasně,“ usmála se sladce a vytáhla si z brašny čistý pergamen. „To tvé chrápání otřásalo půlkou věže.“

„Evansová, varuju tě. Nechej toho nebo ti sním všechny sněhové trubičky,“ pohrozil jí s úsměvem, načež na něj vyplázla jazyk.

„Vidím, že tady probíhá další duchaplná konverzace,“ zašklebila se Lydia, když k došla k jejich stolku ve společenské místnosti. „Doufám, že menší přerušení nebude vadit.“ Máchla rukou směrem k Jamesovi, který se právě nadechoval k odpovědi, „Řečnická otázka,“ ušklíbla se a otočila se zpět na kamarádku. „Lil, až to doděláte, ať už je to cokoliv, tak přijď co nejrychleji do ložnice, musíme najít nějaká ta kouzla, co nám pomůžou zprovoznit barák. Ok?“ Lily kývla a její spolužačka znovu zmizela v dívčích ložnicích.

„Takže vy máte dům dohromady?“ usmál se James.

„Vypadá to tak,“ přimhouřila oči a odšroubovala víko kalamáře.

„A mohl bych se někdy stavit?“

„Ne.“

„Au.“

Po chvíli ticha ale zrzku něco napadlo. „Ledaže bys nám pomohl s úklidem.“

„Co najednou taková změna?“

„Nějaký zvědavý,“ usmála se. „Ještě před chvílí jsi byl celý žhavý k nám přijít.“

„No to je jasné,“ opětoval jí úsměv a posadil se naproti ní do křesla. „Ale já nemakám, drahoušku. Na to mám skřítka.“

„Oho!“ zvolala zrzka a probodla ho očima, „těžký pan Frajer Zazobaný osobně!“ nadzvedla se v křesle a píchla ho prstem do prsou, „něco ti řeknu lásko, trocha práce by ti nezaškodila. Prachy kazí charakter. Je vidět, že ty jich máš dost.“

Chvíli na ni zamyšleně zíral. „Effie!“

Lily překvapeně nakrčila obočí a vrátila se do původní polohy. „Nějaká tvá nová přítelkyně?“

V očích mu pobaveně zajiskřilo, když se vedle jeho křesla s tichým pufnutím objevil domácí skřítek. „Nová? Ne, to je má nejdelší a nejlepší známost, kterou jsem kdy navázal.“

„Pan Potter! Copak si budete přát!“ ozvalo se pisklavý hlásek skřítky, která střídavě poulila své velké modré oči na Lily a Jamese.

„Kdybys mi donesla tác sněhových trubiček, byl bych ti nesmírně vděčný,“ usmál se na skřítku, která šťastně zamrkala a opět se přemístila pryč. Téměř okamžitě se ozvalo tiché zalapání po dechu, které ho přinutilo otočit pohled tím směrem.

„Nějaké problémy s dýcháním, Evansová?“

„Ty... sobče,“ přimhouřila oči.

Prostě se musel rozesmát, jinak to nešlo. Tenhle vyčítavý pohled miloval, jelikož většinou hned po něm následovalo něco zajímavého.

Náhle se vedle něj objevil tác, vrchovatě naložený Lilyinými oblíbenými trubičkami z čokolády, plněnými našlehaným sněhem. Skřítka jej položila na stůl a následována Jamesovým poděkováním s úklonou zmizela. Natáhl se pro jednu trubičku a provokativně se do ní zakousl, přitom se nepřestal dívat do těch smaragdových očí, které v té chvíli hleděly tak zničeně, že by se byl i slitoval, kdyby se v nich neobjevil trochu jiný výraz...

„Je tady... horko, že?“ Najednou ten hlas, který na něj křičel sedm let, nepoznával. Rozvážný, sametový a neuvěřitelně příjemný k poslechu.

Lily v duchu řvala smíchy, ale navenek si uchovávala ledově klidnou masku svůdnice. Stáhla ze sebe hábit i kravatu.

„Nebude ti vadit, když si udělám pohodlí, že?“ zeptala se tiše a sledovala, jak se výraz v jeho tváři pomalu mění od sebevědomého přes zmatený k naprosto odrovnanému.

Rozepnula si pár horních knoflíčků u košile a nohy přehodila přes područku křesla.

 

 

„Proboha, co tam pořád dělá?!“ rozhodila Lydia ruce a nejmíň po jedenácté se podívala ze dveří jejich ložnice.

„Sázím pět galeonů, že svádí Pottera,“ ušklíbla se Tina a kriticky si prohlížela své čerstvě nalakované nehty na nohou, „dneska se mi to docela povedlo.“

„Bože...“ Lydia protočila panenky a svalila se na postel. „Nikdy... nikdy jsem si nemyslela, že mít barák je tak stresující věc.“

„Ve zkratce: řekni kdy‘s myslela.“

„MÁM TO!“ zařvala Debbie a nadšeně bodala prstem do otevřené knížky Praktických formulí pro domácnosti. „Ta-dá! Začněte počítat své poslední hodiny, vy breberky jedny pitomý!“ zvolala a máchla před sebou sevřenou pěstí. „Jáá vám dáám! Lozit mi v noci přes xycht!“

 

 

James si zoufale zajel prsty do vlasů. Tahle tvář Lily Evansové pro něj byla naprosto neznámá. Věděl, že dokáže svádět, vždyť už si s ním párkrát pohrála, ale tohle byl další krok vpřed. Najednou dostal šílený nápad. Nápad, na který by nikdy nepřistoupila. S lišáckým úsměvem se natáhl pro další trubičku a nabídl jí ji.

„Dala by sis?“

„Myslíš, že jsem schopná říct ‚Ne‘?“ spokojeně se usmála, dosáhla svého. Natáhla ruku, aby si mohla svůj úlovek vzít, ale nahmátla jen vzduch.

„Sedíš moc daleko, nedosáhnu tam. Škoda,“ prohodil ten mamlas naproti ní. Škodolibost kapající ze slov a pochybnost v očích. To bylo to jediné, co v té chvíli registrovala.

„Můžu si přisednout blíž k tobě?“ usmála se sladce a aniž by čekala na odpověď, přešla dvěma dlouhými kroky kolem stolku a sedla si mu na klín. Jednou rukou ho objala kolem krku, druhou chytla jeho pravou ruku s trubičkou a přitáhla si jí natolik, aby si mohla své oblíbené sladkosti ukousnout.

Zíral. Prostě a jednoduše zíral. A v ten okamžik, kdy se štípl do nohy, jestli se mu to nezdá, zrzka vybuchla smíchy.

„Doufám, že ještě jsi schopný normálně uvažovat a že ti nevadím, jelikož se mi na tobě sedí víc než pohodlně.“

„Jak já tě nesnáším,“ vydechl a uvolněně se rozesmál.

„Příjemná změna,“ oplatila mu to a přitáhla k sobě pergamen i brk. „Tak teda. První bereme hesla...“

 

 

„...takže ve tři na nádvoří! Je ti to doufám jasný!“ zavolala Debbie na zrzku od dveří. Jako souhlas se z koupelny ozvalo tiché zabručení.

„Fajn! Tak já mizím na formule!“ oznámila a pak už se ložnicí rozneslo jen tiché zaklapnutí dveří. Lily vyplivla vodu, s níž odtekly zbytky zubní pasty a opláchla si celý obličej.

Pátek, jak ona tenhle den milovala. Tina i Lydie měly hodiny astronomie hodně brzo z rána, takže byly pryč dřív než se vzbudila. Debbie měla formule. Jenom ona měla jediné dvě hodiny léčitelství až po obědě a ty jí dneska odpadly.

Rozpustila si vlasy a zachumlala se do županu. Ani se nenamáhala převlékat se. Hlad se zatím vůbec neozýval, tak neměla důvod se hnát ven z vyhřáté ložnice do studeného hradu.

Zůstala stát ve dveřích koupelny, opřela se o jedno z futer a zamyšleně přejela pohledem jejich ložnici. Pohled se jí zastavil na malé knížečce v kožených deskách. Její deník. Kdy do něj naposledy psala? Těžko říct, většinou si na něj vzpomněla až na konci roku a to se jí navíc nechtělo nic psát.

Bosýma nohama přešla ložnici a sedla si na parapet, s kterým si nedávno dala takovou práci. Opřela si hlavu o kolena a zírala ven z okna. Pár malých bílých mráčků se pomalu sunulo pryč od hradu a jarní slunce se jalo prohřívat zem. Venku na pozemcích poskakoval Tesák kolem jedné z Hagridových dýní a nedaleko od něj skupina studentů Péče o kouzelné tvory vyhlížela svého profesora. Kolem nich proběhlo pár studentů v rudých hábitech a košťaty v rukou, zamávali na některé jedince a zmizeli jí z dohledu.

Málem zapomněla. Dneska má Nebelvír famfrpálový trénink! Plán na dnešní den nebo alespoň ráno, byl vytvořen.

 

James se zrovna řítil k brankám s camrálem v ruce, když koutkem oka zaregistroval osobu na nebelvírské části tribuny. Zpomalil, aby zjistil, kdo to je. Jakmile to zjistil, málem sletěl z koštěte. Zezdola se na něj usmívala poněkud rozespalá tvář Lily Evansové.

 

Chvíli ho sledovala a jakmile si jí všiml, zamávala mu. Pak se rozhlédla kolem. Kus od ní seděl na lavičce pár, který si nejspíš navzájem prozkoumával krční mandle. Nakrčila nos a stočila pohled zpět k hráčům. Najednou si uvědomila něco, co ji za poslední dva týdny skoro nenapadlo.

Proč ona není někde s nějakým klukem? Nikdy předtím neřešila, co bude v pátek dělat. Jednoduše si domluvila rande. Nebo už ho domluvené měla. A najednou sedí tady, bez kluka, a pokud vyškrtla tu bandu šílenců na košťatech, tak i bez nějaké zábavy. Tohle bylo zlé... Nejspíš stráví půl volného dne učením se.

Uprostřed přemítání nad dnešním dnem se před ní s širokým úsměvem zjevil James.

„Čau...“

 

 

Debbie se svalila na hromadu hadrů v obýváků a sledovala svou zrzavou kamarádku, jak bojuje s hejnem pavouků. Ze začátku se snažila je odehnat kouzly, ale teď už po nich jen bezmocně dupala nohama. Nakonec si přivolala jeden z mnoha sprejů na hmyz a likvidovala je jím. Ani ne po deseti vteřinách se pokoj zamořil neuvěřitelně silným smradem.

„BOŽE!“ Zrzka vztekle mrskla nádobou o zem a vypochodovala z místnosti. Debbie urychleně vstala, aby ji dohnala dřív, než se vydá mimo jejich pozemek.

Dohnala ji na zahradě, kdy se opírala o starý plot a ztěžka dýchala.

„To je zlý sen!“ rozhodlila zrzka rukama a otočila se na Debbie, která poděšeně uskočila dozadu, jelikož netušila, že o ní Lily ví. „Jak paka tady skáčem a snažíme se tenhle stupidní barák uklidit, přitom je to vyloženě ztráta času!“

Debbie to mírně řečeno překvapilo. „Ztráta času?! Lil, vždyť to, co jsme tady udělaly, je naprosto heroický výkon! Za těch pár dnů, který jsme tady mohly být, je to něco nepředstavitelnýho. Dřeme od slunka do slunka a ještě kus v noci. Mění se to tady všechno před očima! A ty řekneš ‚ztráta času‘! No to snad nemyslíš vážně!“

Lily svěsila ramena. „Víš, já byla vždycky trochu nadnesené dítě.“

„To znamená co?“ nadzvedla obočí, odkopla z rozmláceného chodníku shnilé jablko a vydala se blíž k Lily.

„To znamená, že všichni dělali všechno za mě.“

„Ahá!“ vykřikla vítězoslavně Debbie s úsměvem od ucha k uchu.

„Ahá?“

„AhÁÁÁU. KURVA!“ zařvala hnědovláska, když jí na dalším shnilém ovoci podjela noha a její pozadí políbilo dlažbu.

Lily se v záchvatu smíchu sesunula vedle ní. „Žiješ?“

„Já jo, ale budeš mi muset amputovat prdel.“

 

„CHCÍPNI! CHCÍPNI! CHCÍPNI!“ řvala za běhu Tina a při každém slovu z její hůlky vystřelil záblesk světla, který se marně snažil zasáhnout krysu běžící před ní.

„Děláš džuzny do podlahy, vole!“ zavolala za ní Lydia, která se mezitím věnovala usmrcování breberek okupujících snad stoletou kredenc.

Najednou se ozvalo zapištění a Tinin zlověstný smích naplnil celý dům. Nebylo pochyb o tom, co se stalo.

 

Kousek od dívek sedících před domem se s hlasitým ‚Puf!‘ objevil kus pergamenu. Kamarádky si vyměnily překvapený pohled, načež se zrzka natáhla, aby zjistila, co to je.

Z pergamenu se vyklubal dopis, který obsahoval nezaměnitelným ozdobným písmem napsanou jedinou větu.

„Co tam píšou?“ nadzvedla obočí Debbie a opřela se o plot.

Lily na ni zmateně pohlédla, „Okamžitě se vraťte do hradu. Brumbál.“

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

prosim

(karol, 21. 10. 2008 18:14)

prosim prosim o dalsi kapitolku...cekame uz tri mesice

Hmmm....

(Don, 18. 10. 2008 0:08)

Je to moc paráda takle dobře jsem se dlouho nepobavil, ale plosím další kapitolu :-(

...:(

(LilyJane, 10. 10. 2008 9:42)

Já se vážně omlouvám, že nepíšu, ale není na to čas a pokud je čas tak není chuť nebo inspirace. Jako ale náhodou sem k tomu nedávno zasedla a něco sem napsala, jenže není čas na opravy.

ohmm

(Hayddé, 14. 9. 2008 19:41)

okamžitě bez prodletí další kapitolu, pls pls pls!

dobrý

(blazz, 7. 9. 2008 20:37)

Dobrý.Další prosíííííííííííííííím!!!!

že se nestydíš takhle to useknout;-))

(Annie, 8. 8. 2008 23:41)

tahle povídka je úžasná...ale to si děláš snad srandu že to takhle usekneš???Honem rychle další

hejá

(Namael, 31. 7. 2008 12:34)

hezká kapitola, co bude s další??

dokonalyyyyy

(karol, 26. 7. 2008 12:39)

pokraaaacko....prooooooosiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim!!!!!!!!!!!!!!!!!!

úžasnééééééééé

(jjjjjjjjjjjjj, 24. 7. 2008 10:08)

ta byla skvělá už se těším na další kapitolu

jééé

(Domule, 22. 7. 2008 9:20)

já chci dalšíííííí!!!!!:-D

heeej

(lucyš, 19. 7. 2008 20:20)

takto to utnou, si děláš srandu ne?! :-( :-D ale rychle další bo to nevydržim! jinak se mi to začíná děsně líbit, ne že by se mi to předtím nelíbilo ale ted je to ještě lepší, moc pěkně a zajímavě napsané

:-)

(haňula, 18. 7. 2008 13:11)

super kapitola moc se ti povedla

=))

(Maysie, 18. 7. 2008 11:52)

Já chci další kapču:D:D:D Libově ty... Líbí se mi co děláš s Jamesem a Lily:D Taková mrcha..:D Prostě libová povídka z jinýho úhlu!:)

uplne nadsenie:D:D:

(Phee, 16. 7. 2008 23:35)

teda uzasne...tato poviedka sa mi strasne paci....velmi sa mi paci ako vykreslujes Lily...cloveku uz casom lezie na nervy,ked furt cita aka bola sprtka atd, ale ty si ju urobila uplne dokonalou.....naozaj krasna poviedka.....podavas to presne tak,ze boli obidvaja mladi a robili blbosti,nielen,ze James a poberti boli posahani,ale aj Lily,ze bola taka uvolnena,nie ako niekde,ze sa rozplace kvoli trestu po skole.....jednoducho....naozaj sa paci aj tvoj styl aj tvoj napad.....velmi sa tesim na dalsiu kapitolku a dufam,ze bude coskora

krááása =*

(Tániiička (taniiicka-world.blog.cz), 16. 7. 2008 21:56)

uuuááá, nádhera, pstě honem další díl, páč jinak nemám šanci to přežít... hm...?? rozumíme si...?? =D mnééé, prostě je to božííí a já se strááášně moooc těšim na další kapitolku... =)

jedním slovem krása

(Peťulďas, 16. 7. 2008 20:49)

takže jek už říká nadpis tak je tahle kapitolka jedním slovem krása(nic jinýho nemusím dodávat):P