Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Příjezd

3. 1. 2008

„AAA! MÁM TO!“ ječela nadšeně čerstvě sedmnáctiletá dívka a jako o život se hnala ke svým třem kamarádkám. Kdyby jen tak věděla, kde je najít! V davu studentů na nástupišti to nebylo tak snadné.

„Lily!“ zapištěla šťastně a odtrhla svou zrzavou kamarádku od nějakého kluka, se kterým se zuřivě líbala.

„Co děláš?“ vyjel na ni.

„Sorry, kámo. Stejně tě teď nechá, tak co to zbytečně protahovat,“  převrátila oči a začala Lily před obličejem mávat kouskem černé látky, „Hádej, co to je! Hádej! Nevíš, co? Ha! Tohle je kousek Blackových kalhot!“

„Cože?“ vykulila na ní zrzka oči, „To jsi na něj skočila a urvala mu kus oblečení?“

„Jseš blbá nebo to jenom děláš?“ zakroutila dívka hlavou, „Jsem čarodějka, ne? Trochu jsem si zakouzlila,“ usmála se ďábelsky a demonstrativně zamávala hůlkou, „Být plnoletou je tak skvělé!“

„Ty jsi zoufalec, Tin!“ rozesmála se Lily.

„Hej!“

Obě se otočily na Lilyin pětiminutový objev.

„Co chceš, furt?!“ vyjela na něj Tina, „Jsem ti jasně naznačila, abys nám dal pokoj!“

„Mě nezajímá, co říkáš ty, ale co na to tady slečna,“ mrkl na Lily a ta se shovívavě usmála.

„Líbáš dobře, ale to je vše. Nic jsme spolu neměli a tak to taky zůstane. Sbohem, Matte!“ zamávala mu a táhla svou kamarádku pryč.

„Matte?“ zavolal na ni šokovaný kluk.

„Pete?“ zkusila to znovu.

„Steve! Jmenuju se Steve!“

„A není to jedno?“ smála se Tina a znovu se pokusila Lily vysvětlit, jak je pro ni ten kousek látky důležitý, když do někoho vrazily.

„Debbie! Lydio!“ vřískla Tina a skočila jim okolo krku. Zrzka samozřejmě nezůstávala pozadu. Dívky sice byly mírně přiškrcené, ale na rychlosti, v jaké na své kamarádky neustále chrlily různé zážitky, jim to neubralo.

„Hned, co jsem snědla svůj narozeninový dort, zmenšila jsem té stoleté čůze odnaproti všechny bombarďáky, který sušila na šňůře. To vám byl pohled za všechny prachy, když se do toho snažila narvat...“

„... Ten kluk byl fakt sladkej! To byly tak úžasný prázdniny! A oslava sedmnáctin byla bombová!“

„...Ten večer jsme se všichni sprali jak hovádka. Okolo jedenáctý už jsem nevěděla o světě. Ta kocovina ráno!...“

„Nazdar Evansová!“ přerušil jejich vzájemné překřikování hluboký hlas, nedaleko od nich.

„Dej si pohov, Pottere!“ Lily se nenamáhala ani otočit, aby zjistila, kdo to je. Jmenovaný byl evidentně překvapený.

„Jak jsi mě poznala?“

„Jednoduše,“ ušklíbla se a konečně se k němu otočila, „Tímhle idiotským tónem na mě mluví dva lidi na světě. Moje sestra a ty.“

„Ty máš sestru?“

„To je šok, co?!“ rozesmála se a elegantně zaplula do vlaku za svými spolužačkami, aby si v nějakém kupé mohly pořádně popovídat. Dva měsíce posledních prázdnin byly dny, na které se nezapomíná. Hlavně když si na zpáteční cestě z Bradavic po ukončení šestého ročníku slíbily, že si poslední rok, včetně prázdnin, maximálně užijí.

 

„Hele, ale všimly jste si, jak to Potterovi seklo?!“ mlaskla obdivně Debbie a dopadla zpět na sedačku, už převlečená do školního hábitu, „Hned bych si dala říct, co ty, Lil? Pořád jsi odhodlaná posílat ho do háje?“

„Kdyby nebyl magor, brala bych ho.“

„Tak dámy! Když už tohle prohlásí naše znalkyně, musí být Potter opravdový borec!“

„Dost chlapů!“ zatleskala Lydia, aby uklidnila rozesmáté kamarádky, „Moje milovaná tetička Ava mi našla pár velice zajímavých a vysoce účinných kouzel! Je mi upřímně jedno, odkaď je vyhrabala, ale fungují! Vyzkoušela jsem je na Ariel!“

„Na tvé kočce?“ vyhrkla Lily a přesedla si na jinou stranu kupé – blíž k ní.

„Na mé bývalé kočce!“ vztyčila Lydia ukazováček na pravé ruce, zatímco levou pořád prohrabovala kufr, „Nechť je jí kontejner lehký!“

„Cos jí proboha udělala!“

„Za co mě máš?! Já zvířata netýrám! To ty pouliční mrchy nedokázaly unést fakt, že je tak trochu barevnější.“

„Jsem ti pořád říkala, ať ji nepouštíš ven.“

„Hmm a já to Ariel pořád opakovala, evidentně mě neposlouchala.“

„Co na to sousedi?“

„Táta jim nakecal, že na ni spadly kyblíky s barvami a do konce léta mi sebral hůlku. Což jsem řešila s mými věrnými kamarády – pivem a Ohnivou whisky.“

„Co?“

„No dobře, tak těch piv bylo trochu víc, whisky mi vychlastala mamka z deprese, že jsem zničila srst naší jedinečné kočky.“

„Vy jste fakt rodina k nezaplacení! Chudák Ariel,“ povzdychla si věčná ochránkyně němých tváří, Lily Evansová.

„Hele, lásko. Já tě nechci nijak to, ale neměly bychom do prefektského kupé, primusko?!“ zakřenila se na ni Tina. Lily vyděšeně zašmátrala po kapsách hábitu, až konečně našla třpytivý odznak, který ji letos dorazil od Brumbála.

„Vidíš to, málem bych zapomněla!“ rozesmála se a rychle si ho připnula.

Debbie si založila ruce na prsou a skepticky si ji prohlížela, „Jak zrovna ty můžeš být nejlepší z ročníku, když zapomeneš na to, že jsi primuska.“ Zrzka na ni vyplázla jazyk a vyrazila ven z kupé.

„Nedělejte tady bordel! My se za chvíli vrátíme,“ zašklebila se na ně Tina a vyběhla za Lily.

 

„Pottere? Co tady chceš?“ Lilyino obočí vystřelilo vzhůru raketovou rychlostí, když spatřila, kdo je v kupé.

„Ježíši, Evansová, nepátrej po kravinách a vlez dovnitř, nebudu se tu mačkat jako idiot dvě hodiny.“ Zrzka vrhla na Malfoye hnusný pohled a zabrala jedno z posledních volných míst – naproti Pottera a vedle Rema.

„Na koho ještě čekáme?“ zeptala se ho s úsměvem.

„Na mrzimorského pref-“

„Už jsem tady!“ rozrazil dveře menší kluk a při pádu dovnitř kupé vrazil Malfoyovi loket do břicha.

„Proboha! Sedej si, ty spratku!“ odhodil ho od sebe a vztekle přibouchl dveře, „budu si stěžovat, takhle směšně malé kupé pro tolik lidí.“

„Fajn! Když už jsme všichni, mohli bychom začít projednávat aktivity tohoto školního roku. Brumbál mi a Potterovi poslal listy s akcemi, které jsou povolené na škole pořádat a kolik jich může nanejvýše být. Přečteš to?“ obrátila se na černovlasého kluka, který doteď zíral z okna.

Když nereagoval, havraspárský prefekt do něj šťouchl.

„Trochu mimo, ne?“ usmívala se Lily, „Přečetl bys ten papír s akcemi?“

„Jo. Teda. Ehm-“

„Zkrať to.“

„Takže, letos můžeme pořádat maximálně čtyři plesy pro celou školu, dvě taneční zábavy pro studenty od pátého ročníku výše. Na kolejích se může pořádat maximálně dvanáct oficiálních oslav a akcí. Neoficiální jsou zakázané,“ odtrhl oči od papíru a přelétl jimi kupé, „pokud si ale vybereme před koncem roku všech dvanáct, můžeme jít za kolejní ředitelkou či ředitelem a požádat ho, jestli by se mohla konat další oslava.“

„Proč je to tak blbě udělaný?“ zamračila se mrzimorská prefektka - Hetty. Na tuto výzvu okamžitě zareagovala studentka havraspáru – Kori Donnaldová, alias ‚Všechno vím, všechno znám, od všeho mám klíče.‘

„Proč? Protože, když se chlastá, dělá se co?“

„Bordel.“

„To taky, ale hlavně se řve! A to otravuje ostatní na koleji, kteří chtějí spát a občas i půlku přilehlé školy. Takže když se takový mejdan nahlásí, přikvačí kolejní ředitelka a použije takový speciální kouzla, které zabrání tomu, aby ten rachot neobtěžoval ostatní.“

„A to víš odkud?“ rozesmál se James, který se evidentně probral z transu.

„No, logicky jsem si to z- to, no. Zdůvodnila. Je to snad špatně?“

„Je. Nahlašovat se to musí proto, aby učitelé hlídkovali na chodbách a chytali ty, kteří se snaží propašovat na kolej chlast,“ prohlásil s úsměvem, načež se rozpoutala vášnivá debata o skvělé medovině, kterou Rosmerta začala loni vyrábět. Kupodivu se přidali i Malfoy s Blackovou (A/N: Narcissou).

„Fajn, to by stačilo!“ rozmáchla se Lily rukama a nechtěně přitom vrazila pěstí jednomu prefektovi.

„Promiň!“ vyhrkla, „jsi v pohodě? Jo? Tak fajn, musíme zapsat, kolik těch plesů a večírků vůbec bude.“

„Bral bych jenom ty dva plesy pro studenty od pátých ročníků výš,“ pokrčil rameny Potter a podíval se po ostatních.

„Moje řeč. Nižší ročníky stejně jenom otravují. Pít nemůžou, tančit neumí, blbě se smějí a k tomu ještě kravinám a navíc dělají bordel,“ pokyvoval hlavou Potterův soused.

„Mluví z tebe zkušenost, co?“

„Drž hubu!“

„Klid! Kdo je pro Potterův návrh, přihlásí se.“

Zdvihlo se deset rukou. Lily se usmívala a zapsala to na svůj pergamen.

„Zázraky se dějí, obyčejně jsme se hádali skoro celou cestu,“ podotkla a zvedla k ostatním hlavu, „dobře, to by bylo. A jaké plesy to budou?“

„Navrhla bych Halloweenský a Vánoční s Novoročním dohromady,“ prohodila zbůhdarma Tina.

„Zase se budeme jako stádo idiotů natřásat v těch směšných maskách,“ mnul si oči Malfoy.

„Víš co, ty tam jsi stejně pět minut a ani kostýmy se neobtěžuješ střídat. Pokaždé, co jsem tě viděla, byl jsi za upíra.“

„A kdo říká, že jsem proti tomu?! Plesy jsou úžasná věc, co se týká večerních procházek.“

Lily teatrálně mávla rukou, „Odpusť si to, jo? Nepotřebujeme vědět, co provádíš s holkou během večerních procházek.“

„Vždyť ty děláš to samé, Evansová.“

„Právě proto.“

 

 

„Tohle mě jednou zničí. Kdyby to kupé alespoň zvětšili!“ protahovala se Tina, když už byly zpět v kupé s ostatníma holkama.

„Co děláš, furt?!“ zamračila se Debbie, když jí Tinina ruka prosvištěla těsně kolem hlavy, „Nacvičuješ spartakiádu, nebo co? Sedej si! Budeme zastavovat za-“

„Pozdě,“ rozesmála se Lily, když jejich kamarádka zahučela pod sedačky, jakmile sebou vlak při začátku brzdění trhl.

„Jste na mě vážně moc milé, přítelkyně. Jako k nové prefektce by jste ke mě mohly mít trochu respektu,“ uhladila si košili a vylezla na chodbičku vlaku.

„Právě protože jsi nová, tak tě musíme pořádně otrkat,“ culila se Lydia,

„Dneska to vypadá na pěknou bouřku,“ zkonstatovala Lily, když se vyklonila z okna.

„Lituju prváky. To jezero úplně vybízí k tomu, aby se v něm člověk utopil.“

„Dámy, vaším přístupem ke mě jsem -“

Co je, už bohužel nestačila doříct, jelikož v ten okamžik vlak zabrzdil a Tina byla setrvačností mrštěna chodbičkou o pár metrů vlevo a pak davem studentů vytlačena z vlaku.

„Tin má dneska vážně štěstí,“ poznamenala Debbie k Lily, která se smíchy válela po sedačce.

 

 

„Áh! Miláčku můj! Ty moje krásňoučká, voňavoučká postýlko!“ rozpřáhla ruce Lily a padla na postel nejblíže ke dveřím. Uběhlo pár vteřin a neuvěřitelně zčervenala.

„Dámy. Já jseb asi nastybla.“

„Víš, miláčku,“ sedla si vedle ní Lydia, „Tahle postel je totiž moje, ne tvoje.“

„A to jako pboč? Nedí to snad jedno?“ Lily popotáhla a v nose ji to hrozivě zabublalo.

„Není. Já ti řeknu tajemství, jo?“ vypoulila na ni Lydia svoje hnědé oči a začala „hlasitě šeptat“, „Tahle postýlka je totiž z peří.“

„A to je vada?“

Ale né, jenže ty jsi na peří alergická.

„Sedeš mě, zas máš něco extra,“ vrazila jí Lily mírný pohlavek a klopýtala ke své posteli, která se vyskytovala na opačném konci místnosti, hned vedle postele Debbie.

„Jestli budeš chdápat! Tak tě bacim!“

„Víš co, vysmrkej se a nebuzeruj hned, jak dolezeme do ložnice, jo?“

 

Za pár desítek minut už skoro všechny čtyři dívky tvrdě spaly.

Lily Evansová– s tváří zabořenou do polštáře a končetinami rozhozenými na všechny strany, ze sebe opět, jako již každý rok, zkopala peřinu.

Debbie Jasmin - zkroucená v jakési antispací poloze, krátké hnědé vlasy rozhozené po polštáři a přes obličej, peřinu zchumlanou v rukou a mezi koleny.

Lydia Funny – jako obvykle hnědýma očima propalovala nebesa své postele a pokoušela se počítat ovečky. Což jí dělalo značné potíže, jelikož jí myšlenky vždycky zaletěly někde mimo ohradu s ovcemi. Většinou, když byla u čísel jako je devětsetosmdesátdevět, začínala se ztrácet. Jelikož její snové ovce byly tlusté a než doběhly k překážce, nevěděla, kteráže ovce to je.

Tina, plným jménem Faustina May, se pomalounku, polehounku dopracovávala při svých neustálých otočkách k okraji postele. Aby se ráno probudila horní částí těla na ledové kamenné podlaze a jako každoročně potěšila madam Pomfreyovou svou návštěvou a postřehem, že jí nějak bolí ledviny.

Čtyři, co se týče povahy, naprosto stejné dívky, které jsou přes svou inteligenci a plnoletost stále ještě nenapravitelnými puberťačkami, milujícími svobodu. Je nějaká šance, že se to kdy změní?

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Skvělý

(Tinka, 10. 3. 2010 22:04)

Tak Lily s takovýmhle charakterem je mi mnohem sympatičtější než tradiční Lily :-D

hahaha

(Melindushka, 11. 2. 2008 12:20)

ze jake to je???? uplna kravina... ale dobra kravina:D

supr

(Kačenka, 22. 1. 2008 16:40)

jo je to kravina, ale v zápětí musim dodat že miluju kraviny:D:D:D je to fakt supr

:-)

(Anorien, 19. 1. 2008 22:03)

víte já se dokážu zamilovat do čehokoli:) já jen že sem někdy dost ujetá a tak se mi takový kraviny fakt líběj:) kdybych to psala ve špatný náladě asi bych to totálně odsoudila za největší ptákovinu světa....:) ale stejně tu povídku miluju:)

Ano!

(Susie, 12. 1. 2008 21:52)

Já pořád říkám: Pořiď si Mozillu :D:D je lepší, kvalitnější, blokuje některé spamy... Mozilla 4ever!!!! Jupíííí! :D (dneska mi hráblo, nediv se.... a už bys mohal odepsat na ajsku :D )

:D Jo,jo :D

(LilyJane, 12. 1. 2008 17:13)

Susie: jj, tak nějak :D Ale co už bys chtěla :D mě to nevadí, když lidi napíšou, že je to skvělý a že to milujou. Stejně si o tom myslím svoje :DD Však mě znáš :D občas ty reakce proberem aj na icq :D:D:D. Já si pořád myslím, že je to kravina a že za pár kapitol už to skoro nikdo nebude číst :) tak to nechme tak :). Btw: nezareagovala sem dřív páč sem se tady nějak nemohla dostat, kravský explorer mi dělal problééémy :D

....

(Susie, 9. 1. 2008 14:55)

že děkuju =D

...

(Maysie, 8. 1. 2008 19:57)

Tohle byl dobrej příklad.. =D

....

(Susie, 8. 1. 2008 17:19)

Ne jako, já neříkám, že se mi to nelíbí :) líbí, akorát vážně nechápu, jak se může někdo zamilovat do jediné kapitoly... to je jakobys byla v restauraci, podívala se do jídelníčku a uviděla tam nějaký název jídla, o kteréms v životě neslyšela a věděla, že bude naprosto úchvatný a nic lepšího už nikdy jíst nebudeš... I když pokud do té restaurace chodíš pravidelně a víš, že tam vaří úžasně, tak je to možný :))

njn,

(LilyJane, 8. 1. 2008 8:49)

Susie: to máš těžký, někdo má takový kraviny rád. To že je nemusíš ty už je druhá věc :P.

Nechápu...

(Susie, 7. 1. 2008 19:49)

...jak někdo může milovat povídku, která má jednu kapitolu :D a ještě je (podle mě) o ničem... neřeknu, kdyby to byla jednorázovka.. mno... :D

:)))))))))))))))

(Anorien, 7. 1. 2008 14:52)

tak tuhle povídku miluju..je to sice kravina,ale je to fakt dobrý:)

mazec

(lucyš, 5. 1. 2008 15:54)

Tohle že má být špatná povídka? Je naprosto skvělá,taková příjemná změna ohledně Lily.Vážně sranda.No moc se těšim na další kapitolu a dooufám že bude brzo!!!

Super ;)

(Nika (www.nika-sk.blog.cz), 4. 1. 2008 19:43)

Mne sa táto poviedka veľmi páči a som zvedavá na pokračovanie....:D Dúfam, že ho pridáš čo najskôr inak si ťa nájdem a....a....a no neviem čo, ale nebude sa Ti to páčiť :D

=)))

(Maysie, 4. 1. 2008 18:10)

Kravina? Blázne.. jen s těch hlášek sem se nasmála.. Hlavne u Matta, Peteho.. Steva?! =DD Jo, to bylo fajn.. Popisování jejích spání, no taky jedna báseň, určitě je tohle no, zajímavej nápad jelikož Lily nebude ten svatoušek.. =P

:DDD

(Phee, 3. 1. 2008 22:01)

teda vyzera to na fakt super poviedku.....som sa tak na nej nasmiala, len tak dalej a rychlo pridavaj kapitoly:D:D

hezký!

(Hayddé, 3. 1. 2008 21:53)

měéé séé too líbíí, hrozně moc!originální, uplně prostě hezký!takový švilhý, sem zvědavá, co bude dál

....

(barbora, 3. 1. 2008 21:47)

je to dobre!:D fak tsuper:D a tesim sa na dalsiu:DD